Článek
Sluneční skvrny jsou chladná pole fotosféry, plynného obalu Slunce, které jsou kvůli své velikosti viditelné i pouhým okem. Mohou totiž dosahovat až přes 100 tisíc kilometrů v průměru. Jsou součástí aktivní oblasti hvězdy a způsobují erupce nebo sluneční bouře.
Pořízené snímky odhalují jemné struktury skvrn a malé světlé tečky v tmavé umbře neboli jádru sluneční skvrny. Tam je magnetické pole nejsilnější.
Fotografie vyobrazují také protáhlé struktury obklopující jádro, což je vnější světlejší část skvrny, která se odborně nazývá pneumbra.
„Korekce“ slunečního záření může podle OSN pomoci s klimatem. Zatím to ale není aktuální
Dalekohled ovšem zachytil i klidné oblasti, v nichž se projevuje jen nízká aktivita a skvrny se v nich neobjevují. Snímky v nich však ukazují buňky ve fotosféře zobrazující vzorek horkého proudícího plynu obklopeného chladnější sluneční plazmou.
Aparát nepracuje naplno
Pozorování Slunce dalekohledem je nyní v tzv. fázi uvedení do programu (Operations Commissioning Phase). Ta trvá jeden rok a je přechodným obdobím zahrnujícím testování a ověřování funkčnosti, než bude stroj v plném provozu.
Teleskop provozuje americká Národní solární observatoř (National Solar Observatory, NSO) spadající pod NSF.
Zařízení dosahuje velikosti čtyř metrů a je to nyní největší sluneční dalekohled na světě. Umožňuje astronomům porozumět slunečním explozím a pozorovat magnetická pole, což může vědcům pomoci k vysvětlení slunečních jevů, které ovlivňují i kosmické počasí.
O jiných pozoruhodných snímcích naší nejbližší hvězdy od příslušného havajského teleskopu jsme informovali např. již před třemi lety.
Druhá obří díra ve Slunci během jednoho týdne
