Nor na procházce náhodou našel zlatou ozdobu prastarého meče

K objevu došlo ve čtvrti Austrått ve městě Sandnes, asi 20 kilometrů jižně od Stavangeru. „Pod stromem jsem si všiml hromádky hlíny a šťouchl jsem do ní klackem. Najednou jsem uviděl něco, co se lesklo. Nechápal jsem, co jsem to vlastně našel,“ popsal muž v květnovém prohlášení pro norskou tiskovou agenturu NTB.

Odborníci z Archeologického muzea při Univerzitě ve Stavangeru později potvrdili, že jde o zlatou ozdobu pochvy meče z první poloviny 6. století našeho letopočtu. Artefakt měří přibližně šest centimetrů a váží 33 gramů. Přestože je poměrně malý, jeho význam je mimořádný. V celé severní Evropě bylo dosud objeveno jen sedmnáct podobných exemplářů.

Odborníky zaujalo velmi jemné řemeslné zpracování dekorace. Na první pohled připomíná spleť zakřivených linií, ve skutečnosti ale zřejmě ukrývá propracovaný motiv dvou zvířat s hlavami otočenými proti sobě.

Podle emeritní profesorky Siv Kristoffersenové z Archeologického muzea při Univerzitě ve Stavangeru ale může jít také o kombinaci lidské a zvířecí postavy. „Je možné, že zdobení představuje lidskou hlavu se zvířecím tělem. Tento typ smíšených motivů je pro severskou ornamentiku typický,“ vysvětlila archeoložka.

Zbraně se zlatými dekoracemi nepatřily běžným bojovníkům. Šlo o prestižní symboly moci, vojenského postavení a společenské autority. Archeologové se proto domnívají, že meč mohl vlastnit místní náčelník nebo vysoce postavený válečník stojící v čele družiny.

Zajímavé je také to, že ozdoba nese značné známky opotřebení. Pravděpodobně tak byla součástí skutečně používané zbraně, nikoli meče sloužícího pouze k obřadním či jiným společenským účelům.

Vědci zároveň předpokládají, že zlatá dekorace nebyla ztracena náhodou. Okolnosti nasvědčují spíše tomu, že byla do země uložena záměrně. Šesté století totiž bylo pro severní Evropu obdobím dramatických změn. V roce 536 došlo k mohutné sopečné erupci, která vyvrhla do atmosféry obrovské množství popela. Následovalo výrazné ochlazení a dlouhé období „temna“, o němž se zmiňují i historické prameny.

Velkou část Evropy tehdy sužovala neúroda a hladomor, a právě v této době lidé ukládali do země cenné předměty jako oběti bohům, které měly zajistit ochranu a obnovení narušeného řádu světa.

Nový nález zároveň podporuje teorii, že oblast kolem dnešního města Sandnes byla mezi 3. a 6. stoletím významným mocenským a náboženským centrem Norska. Archeologové zde již dříve objevili cenné artefakty.

Zlatá ozdoba nyní prochází podrobným zkoumáním a procesem konzervace. Po dokončení odborných analýz by se měla stát součástí expozice Archeologického muzea při Univerzitě ve Stavangeru.

Čtvrť Austrått ve městě Sandnes v jihozápadním Norsku, kde byla zlatá ozdoba nalezena