Nejméně očkovaných proti covidu bylo v Česku mezi nejchudšími, ukázal výzkum

Míra proočkovanosti proti covidu-19 v Česku tak podle výzkumníků Národního institutu SYRI a expertů z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) Ministerstva zdravotnictví úzce souvisela se sociální a ekonomickou situací obyvatel.

Česko patřilo k evropským zemím s nejnižší mírou proočkovanosti proti covidu-19. Zatímco v rámci EU bylo základním očkováním chráněno 90 procent obyvatel nad šedesát let, v ČR to bylo jen 82 procent.

„Výzkum vycházel ze zcela nově propojených údajů několika celostátních administrativních registrů, které umožnily sledovat očkování v souvislosti se zdravotním stavem, využíváním zdravotní péče a socioekonomickou situací,“ uvedla hlavní autorka studie Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI, který zkoumá vývoj společnosti v ČR, hledá slabá místa a navrhuje řešení, jak tyto potíže řešit.

Analýza ukázala, že na konci roku 2023 nebylo očkováno 22,4 procenta studované populace. U lidí v nejnižší příjmové skupině, kteří zároveň pobírali sociální dávky, se však tento podíl vyšplhal na 42,1 procenta. To znamenalo téměř čtyřnásobně vyšší riziko neočkovanosti oproti nejbohatší skupině obyvatel ČR.

Podobný vzorec vědci odhalili i u nezaměstnaných. Neočkovaných jich bylo 38,7 procenta, což je 1,5krát vyšší riziko oproti lidem se zaměstnáním.

„Neznamená to, že nízký příjem způsobuje odmítání očkování. U socioekonomicky znevýhodněných osob může hrát roli horší dostupnost zdravotní péče, menší důvěra v instituce, nižší zdravotní gramotnost, jiné životní priority, administrativní bariéry nebo sociální vyloučení,“ uvedl Josef Bernard ze SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Z výzkumu dále vyplývá, že se mladí lidé očkovali méně. Zatímco neočkovaných obyvatel ve věku 70 a více let bylo jen 12 procent, ve věkové skupině 26 až 29 let se tento poměr vyšplhal na 35,9 procenta. Proočkovanost se lišila také napříč regiony – nejvyšší byla v okolí Prahy, nejnižší naopak v regionech severní a střední Moravy a Slezska.

Data také ukázala, že lidé s jednou nebo více diagnózami se proti koronaviru očkovali častěji než lidé bez evidovaných diagnóz. Naopak nižší podíl očkovaných byl mezi těmi, kteří nebyli registrováni u praktického lékaře.

„Praktický lékař má něco, co žádná celostátní kampaň nemůže úplně nahradit – dlouhodobý vztah s konkrétním člověkem. Zná jeho zdravotní stav, může vysvětlit individuální přínosy a rizika očkování,“ vysvětlila Dzúrová.

Podle výzkumníků se ukázalo, že samotná informační kampaň v době pandemie k zajištění vyšší proočkovanosti nestačí. U chudších skupin obyvatelstva je nutné zlepšit jejich přístup ke zdravotní prevenci.