Nález z Patagonie ukazuje, jak vypadali poslední titanosauři, než je vyhubil asteroid

Pojmenování druh získal kombinací názvů solných plání v nížině Salitral Moreno, kde byly při vykopávkách objeveny jeho fosilní pozůstatky, a jména paleontologa Jorgeho O. Calvoa (1962–2023).

Jak minulý měsíc informoval časopis National Geographic, paleontolog a výzkumník společnosti National Geographic Explorer Diego Pol a tým paleontologů z Argentiny a Uruguaye, pracujících v oblasti skalního útvaru Anacleto v severní Patagonii, objevili u města General Roca v Argentině kompletně zkamenělý ekosystém jezera s písečnými dunami, kde v dávných časech přebývala rozmanitá pravěká fauna.

Vykopávky 78 milionů let starých hornin z lomu odhalily celkem 432 zkamenělin. Mezi nejvíce zastoupené druhy patří zejména plži, konkrétně plž Neocyclotidae a plž dýchající vzduch rodu Leptinaria. K dalším pak ryby, škeble, hlemýždi či želvy. K nejvýraznějším a nejvýznamnějším typům živočichů náleží fosilie předchůdce krokodýla a kosterní pozůstatky již zmíněného titanosaura.

Nový přírůstek do dinosauřích přehledů a encyklopedií, jehož jméno Chadititan znamená v doslovném překladu „titán ze soli“, byl býložravý titanosaurus patřící do skupiny Rinconsauria, který byl ve srovnání s jinými titanosaury výjimečný pro své drobné štíhlé tělo i nezvykle malý vzrůst. Jeho délka se odhaduje přibližně jen na pouhých sedm metrů – ve srovnání s jinak běžnými třiceti metry u titanosaurů.

Velmi dobře zachovalé kosti dolních končetin navíc ukazují, že druh Chadititan calvoi se konkrétně vyznačoval protáhlými obratli i jemnými kostmi končetin, které ho od jeho robustnějších příbuzných z druhu titanosaurů výrazně odlišovaly.

Matthew Lamanna z Carnegie Museum of Natural History v Pittsburghu, který se na výzkumu rovněž podílel, se domnívá, že druh mohl mít stavbu těla podobnější spíše dnešním žirafám než tzv. sauropodům. Pol si zase všímá detailů, např. výčnělku v místě stehenní kosti či páteře vysunuté směrem dozadu. Kompletně byl nově nalezený druh týmem argentinských a uruguayských vědců popsán v odborném časopise argentinského muzea: Revista del Museo Argentino de Ciencias Naturales.

Tým objevitelů si celkový nález lokality připomínající cosi jako dávné napajedlo považuje a vidí v něm především potřebné „dílky do skládačky“ dinosauří historie.

„Kromě Chadititana samotného doplňují naše znalosti o dávné minulosti tohoto místa samozřejmě i zmíněné fosilie měkkýšů, ryb či želv, které jsme zde identifikovali,“ konstatoval paleontolog Pol.

Doplnil, že „tyto fosilie především rozšiřují naše dosavadní znalosti o životě v Patagonii na konci éry dinosaurů. Již pouhý pohled na přítomnost či nepřítomnost druhů v oblasti může naznačit, v čem je vlastně prostředí jedinečné“.

„Zde kupříkladu hojnost želv a naopak nedostatek krokodýlů během téhož období ve srovnání s Evropou či Severní Amerikou jasně dokládá, jak byly patagonské ekosystémy odlišné od těch kontinentů, které se pak během křídy vzdalovaly,“ pokračoval.

Ukázka fosilních nálezů

Podobně se vyjádřil i jeho kolega a spoluautor článku Federico Agnolin. „Jedním z nejpozoruhodnější aspektů objevené fauny je ohromné množství sladkovodních želv, které tvoří více než 90 procent nalezených zkamenělin. Až takové procento je přitom velmi neobvyklé, protože v současnosti tvoří želvy na území Severní Ameriky a Evropy zřídka více než 50 procent fauny,“ dodal.

Cílem Polovy práce je kromě obecného vědeckého přínosu také rozšíření informací ohledně vývoje dinosaurů i všech obratlovců žijících v Patagonii během posledních 15 milionů let. Výstupem má být kromě jiného i speciální databáze napomáhající identifikaci vzorce vymírání živočichů na konci křídy v oblasti Jižní Ameriky.

Zejména novinky ohledně druhu Chadititan calvoi náleží k těm, které napomáhají k pochopení proměny světa a v něm žijících druhů v období, kdy před cca 66 miliony let způsobil pád asteroidu Chicxulub na Zemi hromadné vyhynutí dinosaurů.

„Titanosauři byli jedni z posledních tzv. neptačích druhů dinosaurů na naší planetě,“ uzavřel Lamanna.