Článek
Při záchranných výsadbách je podle Jarmily Kostiukové z Agentury ochrany přírody a krajiny důležité nejen zvýšit počet rostlin, ale pokud možno zachovat i místní genetické vlastnosti. Nezbytná je i vhodná péče o území. „Sazeničky jsme vysadili do oplocenky, aby zvonovce nespásala spárkatá zvěř,“ uvedla koordinátorka záchranného programu Kostiuková s vírou, že se novým rostlinám bude dařit.
Zároveň je podle ní potřeba omezovat šíření konkurenčně silných druhů rostlin, především třtiny křovištní. Na malé ploše proto ochranáři zkoušejí vysévat kokrhel luštinec. Tato poloparazitická rostlina se napojuje na kořeny trav a odebírá jim část vody a živin. Tím může třtinu oslabit a vytvořit prostor pro další luční druhy.
„Na Babinských loukách není cílem místo jednoduše pravidelně posekat, ale hospodařit na něm tak, aby měl zvonovec dlouhodobě vhodné podmínky. Potřebujeme udržet dostatečně pestrý a nízký porost, ve kterém má zvonovec šanci růst, kvést a vytvořit semena. Třtina křovištní je přitom jedním z druhů, které mohou zvonovec vytlačovat. Proto zkoušíme různé způsoby, jak její expanzi omezit. Kromě seče je jedním z nich právě výsev kokrhele luštince,“ vysvětlila Kostiuková.
Zvonovec liliolistý je velmi vzácný druh květiny nejen v tuzemsku, ale i v celé Evropě. V Česku aktuálně roste jen asi pět stovek rostlin na pěti místech – například v lesích Českého krasu a v Českém středohoří. Daří se mu především ve světlých lesích, vzácněji na loukách. Potřebuje dostatek světla, prostoru a vhodné podmínky pro uchycení semen. Na Babinských loukách je proto zásadní především citlivé hospodaření. Kosí se až poté, co zvonovec vytvoří a uvolní semena.
Aby zvonovec v naší krajině přežil, potřebuje zvláštní péči. Proto pro něj Agentura ochrany přírody a krajiny ČR od roku 2020 realizuje záchranný program. Lesy jsou průběžně prosvětlovány a bujný podrost se omezuje ručním vytrháváním a sečením. Většina rostlin zvonovce je nyní oplocená proti zvěři, což jim umožní vykvést a vytvořit semínka. Dalším krokem je vytváření plošek holé půdy, kde by se drobné semenáčky mohly uchytit.
„Naší prioritou je samozřejmě udržet krajinu ve stavu, kdy poskytuje domov co nejširšímu spektru rostlin a živočichů. V případech, kdy se to nedaří, přicházejí na řadu speciální opatření. Aktuálně u nás běží třináct záchranných programů a více než dvacet regionálních akčních plánů. Díky nim se z naší přírody nevytratil třeba hvozdík písečný český, daří se zvyšovat počty syslů či užovek stromových a tak dále,“ připomněl ředitel agentury František Pelc.
Zvonovec liliolistý je velmi vzácný nejen v tuzemsku, ale v celé Evropě.
