Článek
Verica stál v polovině 1. století našeho letopočtu v čele keltského kmene Atrebatů, který obýval jižní část Británie, především oblast dnešních hrabství Hampshire a Západní Sussex. Kolem roku 40 ale přišel o moc kvůli sporům se sousedními vládci. Uprchl proto do Říma a požádal císaře Claudia o pomoc.
Tato žádost se podle historika Cassia Diona následně stala jednou ze záminek k invazi. V roce 43 římské legie překročily Lamanšský průliv a zahájily dobývání Británie. Velká část ostrova pak zůstala pod římskou nadvládou téměř čtyři století.
Král, nebo královna?
Verica byl dlouho považován za muže. Archeolog Miles Russell z Bournemouthské univerzity ale přišel s překvapivým tvrzením, že mohlo jít o ženu. Svou teorii představil minulý týden v odborném časopise Current Archaeology.
Za důkaz mužského pohlaví byl dlouho považován latinský nápis „rex“, tedy král, který se objevuje na mincích. Russell ale upozorňuje, že Římané mohli tímto titulem označovat i ženské vládkyně, které považovali za své spojenkyně. Jako příklad připomíná egyptskou Kleopatru.
Dosavadní představu o mužském panovníkovi pak podle něj ovlivnily také předsudky historiků 19. století. Automaticky totiž předpokládali, že významné politické a vojenské role museli v tehdejší společnosti zastávat pouze muži.
Ženské jméno a bojovnice na mincích
Jak uvádí tisková zpráva Bournemouthské univerzity, teorii, že se jednalo o ženu, podporuje také způsob, jakým byl Verica na mincích vyobrazen. Na některých je totiž zachycena štíhlá postava jedoucí na koni s kopím v ruce, kterou Russell považuje za ženu s odhaleným poprsím. Ostatní britští panovníci přitom na svých mincích zpravidla nechávali zobrazovat mužské bojovníky.
Další indicii archeolog spatřuje též v samotném jménu Verica. Jeho zakončení na písmeno „a“ bylo tehdy typické spíše pro ženy, což dokládají i jména dalších známých keltských královen, například Boudica či Cartimandua.
Přesvědčila Claudia k invazi žena?
Zajímavý rozměr získává Russellova teorie také v souvislosti s osobností císaře Claudia. Antičtí autoři včetně Cassia Diona jej totiž vykreslovali jako slabého a nerozhodného panovníka, který snadno podléhal vlivu svého okolí, zejména žen.
Russell proto připouští, že císař mohl k vojenskému tažení přistoupit právě na naléhání vyhnané keltské královny. „Kdyby nebyla sesazena a neutekla ke Claudiovi pro vojenskou podporu, Řím by možná do Británie nikdy nevtrhl,“ prohlásil pro deník The Independent.
Nová teorie má i své kritiky
I když Russell na podporu své hypotézy předložil hned několik argumentů, jejich výklad není podle některých vědců jednoznačný. Výhrady k jeho závěrům má například oxfordský odborník na latinské nápisy Roger Tomlin, který připomíná, že Cassius Dio označoval vyhnaného britského vládce mužským jménem Berikos.
Pochybnosti má také o tvrzení, že latinský titul „rex“ mohl běžně označovat ženy. „Římané samozřejmě uznávali jak spojenecké královny, tak krále, ale Russell musí na dalších příkladech prokázat, že obě skupiny označovali titulem ‚rex‘,“ uvedl Tomlin pro deník The Guardian.



