Článek
Zatímco doposud se předpokládalo, že předení vyvolávají opakované nervové vzruchy a následné stahování a uvolňování hlasivek, mezinárodní tým odborníků přišel s tvrzením, že kočičí hrtan je při průchodu vzduchu schopen sám vytvářet tento nízkofrekvenční zvuk bez nutnosti nervových impulzů. Kočkám k tomu pomáhá speciální „polštářek“ uvnitř hlasivek.
„Anatomické výzkumy odhalily jedinečné ‚polštářky‘ v hlasivkách koček, které pravděpodobně přispívají k tomu, že zvíře vážící jen několik kilogramů může snadno vydávat zvuky na neuvěřitelně nízkých frekvencích kolem 20 až 30 Hz neboli cyklů za sekundu, které jsou jinak typické spíše pro obrovská zvířata, jako jsou například sloni,“ uvádí Jan Švec z katedry experimentální fyziky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého (PřF UP).
Čeští výzkumníci zkoumají původ naplaveného dřeva ze severu Norska
Kočičí mňoukání či vřískání není ve zvířecím světě ničím neobvyklým. Vzniká v kočičím hrtanu neboli na hlasivkách, tedy stejně jako zvukové projevy lidí a mnoha dalších savců. Naproti tomu je kočičí předení považováno za jedinečné.
Nově publikovanou studii vedl rakouský hlasový vědec a absolvent doktorského studia biofyziky na PřF UP Christian Herbst z Vídeňské univerzity.
Údaje z laboratorních experimentů potvrdily, že hrtan kočky domácí dokáže vydávat působivě nízké zvuky pomocí proudu vzduchu, aniž by k tomu byl zapotřebí jakýkoli cyklický nervový vstup nebo opakované svalové kontrakce. Pozorovaný mechanismus produkce zvuku se nápadně podobá lidskému „pulznímu rejstříku“, který se často vyskytuje během mluvení.
Původní teorie může částečně platit
Ačkoliv jsou výsledky studie pro vědce překvapivé, nepopírají nutně původní teorii. Je totiž možné, že se v minulosti pozorované cyklické nervové vzruchy na předení koček částečně podílejí.
„Teoreticky mohou být kombinovány s čistě biomechanickými ději v kočičích hrtanech pozorovanými nyní. Nově publikované výsledky jsou jasným ukazatelem toho, že současné chápání kočičího předení je neúplné a vyžaduje další výzkum,“ uzavírá Švec.
Právě schopnost předení je jedním z rozlišovacích znaků mezi malými a velkými kočkami. Chrupavčitá jazylka umožňuje velkým kočkám řvát, ale příst mohou jen při výdechu. Malé kočky, mezi které se ale řadí třeba i puma nebo gepard, mají jazylku zkostnatělou. Nemohou sice řvát, zato předou nepřerušovaně při nádechu i výdechu.
Češi jako první na světě sledovali dělení buněk ječmene živě. Trvalo 80 minut
Může se vám hodit na Zboží.cz: Chovatelské potřeby pro kočky
Může se vám hodit na Firmy.cz: Stříhání koček