Článek
„Nejčastěji ho používáme ke kontrolám lodních cest, zda jsou bezpečné pro plavbu, policie ho používá při dokumentaci nehod lodí a společně jej používáme při pátrání po utonulých osobách,“ řekl Novinkám prezident Vodní záchranné služby ČČK David Smejkal přímo na stanovišti záchranářů na Slapech.
Dron zastane práci několika potápěčů. Zatímco člověk může pátrat pod vodou jen velmi omezený čas, stroj dokáže pod hladinou pracovat třeba celý den. „Systematicky prohledává větší oblast a potápěč jde pod vodu až ve chvíli, kdy dron na něco zvláštního narazí. Někdy je to i kvůli viditelnosti, přece jen oči člověka rozpoznají víc,“ vysvětlil Smejkal.
Přístroj jsme mohli vidět přímo v akci. Robot americké výroby byl spuštěn na tenkém kabelu do vody a podle pokynů operátora prohledával dno. Přitom narazil na ponořené auto. „Jen v něm plují ryby, mají to tady pro výcvik potápěčů,“ vysvětlil operátor, zatímco joystickem ovládal podvodní vozítko pohybující se rychlostí pomalé chůze. Dron je vybaven sonarem, výkonnými světly a kamerami.
Letos už ho při pátrání po utonulých lidech použili dvakrát. „Je to sice smutné, ale hodně důležité i pro rodinu. Když k této tragédii dojde, je důležité najít tělo co nejdříve,“ doplnil záchranář.
Loni v tuzemsku utonulo 165 lidí. V posledních letech se číslo dařilo prevencí snižovat zhruba o 20 lidí ročně, ale ve srovnání se západoevropskými zeměmi je stále vysoké. Ani letošní sezona prý nezačala nejšťastněji. Parné dny na počátku prázdnin ukázaly, že na tak extrémní horka nejsou Češi zvyklí. „Letos jsme k 7. červenci měli už 420 zásahů, což je polovina počtu, který jsme realizovali za celou loňskou sezonu,“ upozornil Smejkal.
Vodní záchranáři jsou dobrovolníci, kteří poskytují pomoc zejména rekreantům v kempech během letní sezony. Jsou součástí záchranných složek a spolupracují s policií a záchrannou službou. „Vodní záchranáři mají i technické vybavení na vytažení tonoucího přímo z hladiny na palubu lodi. My si pak od nich pacienta přebíráme,“ potvrdil ředitel středočeské záchranné služby Pavel Rusý.
V kempech a osadách na březích řeší nejen případy tonutí, ale i běžné úrazy, kolapsy nebo alergické reakce. Po celé republice mají u vodních ploch celkem 18 stanovišť.
