Článek
Podle analýzy World Weather Attribution (WWA) se při katastrofě z horského svahu uvolnila masa hornin a ledu, která následně dala do pohybu vodu a další materiál. Výsledkem byly ničivé záplavy v níže položených oblastech.
Podmínky v Himálaji přitom stále výrazněji ovlivňují rostoucí teploty. Podle vědců byly červenec a srpen 2026 v oblasti sesuvu nejteplejší v historii měření. Vlivem změny klimatu jsou zde dnes teploty přibližně o 2 °C vyšší, než by byly v předindustriálním klimatu.
Mimořádné teplo panovalo i ve vysokých nadmořských výškách. Podle jiné analýzy se mezi 21. a 26. srpnem 2026 na ledovci ve výšce 5200 metrů pohybovaly průměrné teploty kolem 5 °C. Za více než 55 let, pro které jsou k dispozici údaje, přitom v tomto období nikdy nepřekročily 4 °C.
Ještě názorněji proměnu vysokých hor ukazuje vývoj takzvané nulové izotermy, tedy výšky, v níž teplota vzduchu dosahuje 0 °C. V Himálaji se podle analýzy WWA posouvá vzhůru tempem přibližně 100 metrů za desetiletí. Oblasti, které dříve zůstávaly dlouhodobě zmrzlé, jsou tak stále častěji vystaveny teplotám nad bodem mrazu.
Změna nulové izotermy ve sledované oblasti
Změny budou pokračovat desítky let
Vyšší teploty znamenají intenzivnější tání ledovců, sněhu i ledu ukrytého ve skalních puklinách. Rozmrzání permafrostu může zároveň snižovat stabilitu horských svahů. Ustupující ledovce navíc připravují okolní svahy o oporu, kterou jim dříve poskytovaly.
„V Himálaji pozorujeme zásadní, nevratné změny, které mění samotnou podstatu tohoto vysokohorského prostředí,“ upozornil hydrolog Walter Immerzeel z Utrechtské univerzity, jeden z autorů analýzy.
Ledovce a permafrost podle vědců reagují na oteplování s dlouhým zpožděním, část dalších změn je proto již nevyhnutelná. „I kdyby se oteplování zastavilo dnes, některé změny už jsou uzamčeny na další desetiletí,“ uvádějí vědci v analýze.
Procesy, které mohly přispět ke kolapsu ledovce a následným ničivým záplavám v Nepálu.
K srpnové katastrofě ale přispěla celá řada okolností a nelze ji jednoduše připsat pouze změně klimatu. Předchozí zima přinesla velké množství sněhu, jehož následné tání zvýšilo množství vody v horském prostředí. Stabilitu svahů mohlo ovlivnit také ničivé zemětřesení o magnitudě 7,8, které Nepál zasáhlo v roce 2015.
Katastrofa podle autorů upozorňuje na problém, který bude s pokračujícím oteplováním nabývat na významu. Nejde totiž pouze o ústup himálajských ledovců. Vyšší teploty postupně mění i stabilitu celého vysokohorského prostředí a podmínky, za nichž mohou vznikat podobné ničivé události.
