Článek
Spojením automatizované chemie, umělé inteligence a molekulárního výzkumu má projekt snížit spotřebu chemikálií i množství toxického odpadu a posílí technologickou pozici Evropy v oblasti kritických surovin. Jedná se o jediný grant ze 182 podpořených v této výzvě, který míří do Česka.
„REEactor se zaměřuje na nalezení molekulárního klíče k jednomu z nejobtížnějších problémů při zpracování kritických surovin: jak oddělit prvky vzácných zemin, které jsou téměř nerozeznatelné. Místo pomalého testování jednotlivých sloučenin využijeme automatizaci k přípravě a testování desítek tisíc molekulárních variant, zatímco umělá inteligence nám pomůže identifikovat ty nejúspěšnější,“ uvedl Dömling.
Podle něj by to mohlo zásadně urychlit vývoj separačních systémů, které budou selektivnější, stabilnější, opakovaně použitelné a vhodnější pro čistší průmyslové procesy.
Podle tohoto uznávaného německého odborníka si bez prvků vzácných zemin lze moderní technologie těžko představit. Příslušná skupina 17 chemických prvků je nezbytná například pro výrobu baterií, elektromobilů, letadel, dronů, větrných turbín, mobilních telefonů, diagnostických zdravotnických přístrojů, polovodičů či vysoce výkonných magnetů.
Čína a starší technologie
Průmyslová separace prvků vzácných zemin je dnes z velké části soustředěna v Číně a stále využívá technologie vyvinuté před několika desetiletími. Protože jsou si prvky vzácných zemin chemicky velmi podobné, jejich oddělení vyžaduje dlouhé série opakovaných kroků, velké množství chemikálií a energie a produkuje značné množství toxického odpadu. REEactor je navržen tak, aby tyto slabiny odstranil.
Nezůstane však jen u objevování molekulárních variant. Ty nejslibnější vědci otestují v podmínkách co nejvíce odpovídajících skutečnému zpracování a recyklaci prvků vzácných zemin. Ověří tak, zda technologie funguje nejen v laboratoři, ale zda má potenciál i pro budoucí průmyslové využití.
V delším horizontu by REEactor mohl pomoci nahradit rozsáhlé a zdrojově náročné průmyslové separační provozy menšími modulárními jednotkami, které budou efektivnější, flexibilnější a šetrnější k životnímu prostředí.
„Získání grantu je důležitým potvrzením naší myšlenky, že autonomní chemie, automatizace a umělá inteligence mohou pomoci řešit jednu z nejnaléhavějších evropských výzev v oblasti kritických surovin. Čína po desetiletí budovala expertizu v separaci prvků vzácných zemin, specializované akademické kapacity i průmyslové know-how. Evropa nyní musí vybudovat vlastní technologickou sílu v této oblasti,“ podotkl německý profesor.
Bezpečnost dodávek kritických surovin, jak dodal, nebude založena na pouhém kopírování těžebního modelu minulosti, ale na vytváření technologií, které umožní získat více strategických materiálů z menšího množství zdrojů díky pokročilé inteligenci separačních procesů.
Evropská výzkumná rada rozdělila v prvním kole výzvy pro rok 2026 mezi 182 výzkumníků celkem 27,3 milionu eur. Každý grant má hodnotu 150 000 eur a je určen současným i nedávným držitelům grantů ERC, aby mohli ověřit komerční nebo společenský potenciál výsledků svého výzkumu. Tento grantový program je součástí rámcového programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizont Evropa.
