Článek
Nezmarova nesmrtelnost mimo jiné souvisí s tím, že se množí dělením, nikoli pářením. Každý polyp má proto neomezenou zásobu kmenových buněk, tedy buněk schopných stát se jakoukoli specializovanou buňkou v jeho organismu.
Vědecký tým tvořený odborníky z Kielské univerzity a Univerzity šlesvicko-holštýnské zjistil, že produkce kmenových buněk souvisí s existencí genu FoxO. A stejný gen rozhoduje o tom, proč někteří lidé stárnou rychleji, zatímco jiní se dožívají vysokého věku.
"Náš výzkum poprvé prokázal, že existuje přímá souvislost mezi genem FoxO a stárnutím,” uvedl na univerzitním webu Thomas Bosch, který výzkum vedl, a dodal: "Zvýšená aktivita genu FoxO byla zjištěna u lidí starších sta let. To je důvod, proč se domníváme, že gen hraje důležitou roli při stárnutí - nejen u nezmara, ale i u lidí."
Využití u lidí by si vyžádalo manipulaci s geny
Dosud nikdo netušil, že FoxO hraje roli při stárnutí a proč se lidské kmenové buňky stávají méně aktivní s rostoucím věkem. Lidské kmenové buňky postupně ztrácejí schopnost se množit, následkem toho tkáně stárnou a neobnovují se. Proto starším lidem například ubývá svalová hmota.
Roli specifického genu vědci testovali na geneticky pozměněných polypech - tedy na nezmarech s normálním výskytem genu FoxO, s neaktivním FoxO i s jeho zvýšenou přítomností. Úměrně tomu se měnilo množství kmenových buněk.
Vědci ovšem zdůrazňují, že vše je ještě ve stádiu hypotézy, kterou nelze rychle ověřit, protože podrobný výzkum by vyžadoval genové manipulace u člověka, které jsou náročné a v mnoha zemích i zakázané. Nicméně další výzkum se již plánuje a genetici věří, že povede k rozvoji omlazovacích terapií pro lidi.