Článek
Pálava je dnes o dva stupně teplejší než před padesáti lety, kdy byla vyhlášena chráněná krajinná oblast.
„Dlouho se zdálo, že rostliny tento posun zvládají celkem dobře, pak ale přijde nějaký sušší a teplejší rok a trávníky se najednou promění k nepoznání. Dříve hojně zastoupené kostřavy během jediného roku z porostů téměř vymizí a nahradí je rostliny, které se běžně objevují na rumištích, skládkách, kolem zdí. Trávníkům následně trvá roky, než se opět vrátí do původního stavu,“ uvedl Kryštof Chytrý z Vídeňské univerzity, který je členem vědeckého týmu.
Každoročně a pravidelně už třicet let botanici monitorují ty stejné plochy, které na Pálavě založil v roce 1993 tehdejší botanik na Správě CHKO Jiří Danihelka, který dnes působí na Masarykově univerzitě v Brně.
„Díky tomu, že Jirka Danihelka tyto plochy po svém odchodu z Pálavy nepřestal každoročně sledovat, vznikla skutečně unikátní časová řada, na kterou jsme s kolegy posléze v roce 2019 navázali dalším podrobnějším výzkumem,“ řekl Chytrý.
V rámci navazujícího výzkumu vědci zjistili, že rostliny spolu v průběhu roku žijí tak, že například rostou v různých částech roku.
Některé rostliny léto nezvládly
„Třeba některé trávy, aby si nekonkurovaly, si sezónu rozdělí, a díky tomu se do trávníku celkově dostane více druhů. To je idea, se kterou přišel kolega Jakub Těšitel z Masarykovy univerzity, a která vedla k založení těchto navazujících výzkumných ploch. Později jsme se ale více zaměřili na to, jak se rostliny na Pálavě chovají v souvislosti s klimatickou změnou a jak k tomu využívají různé části roku,“ upřesnil Kryštof Chytrý.
Zjistili přitom, že pro většinu rostlin je již za současného klimatu suché a horké léto velkou výzvou. „Například kostřava walliská nebo bojínek tuhý, které obvykle považujeme za suchu odolné rostliny, letošní léto zkrátka nezvládly a většina jejich jedinců v pálavské skalní stepi odumřela,“ zhodnotil letošní suché léto Branislav Kopčan z Masarykovy univerzity, který se na výzkumu podílí.
Botanici studovali, za jakých teplot v průběhu roku jednotlivé rostliny rostou, a pak modelovali, co s jejich růstem udělá klimatická změna. „Zdá se, že stále více rostlin se horkému a suchému létu bude muset nějak vyhnout, a to třeba tak, že svůj růst přesunou do jara nebo podzimu. Otázkou zůstává, kolik z nich toho bude schopných,“ dodal Kopčan.