Hlavní obsah

Čínská raketa se krátce po startu rozlomila

Čínský pokus o vynesení družice ChinaSat-4B pomocí nosné rakety Dlouhý pochod 7A skončil v pondělí nezdarem. Raketa odstartovala ve 20:02 tamního času (14:02 SELČ) z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan, informovala státní tisková agentura Nová Čína. Stroj krátce po startu zaznamenal letovou anomálii, příčina selhání se analyzuje a vyšetřuje.

Čínská raketa Dlouhý pochod 7A krátce po startu selhalaVideo: Reuters

Článek

Svědci události podle agentury Reuters po vzletu rakety spatřili vysoko na večerní obloze jasný záblesk, poté sledovali cosi, co podle nich vypadalo jako série zářících úlomků.

Pondělní incident je prvním selháním rakety Dlouhý pochod 7A od jejího prvního letu v březnu 2020, kdy porucha vedla k neúspěchu celé mise. Znovu se vrátila do provozu v následujícím roce a poté absolvovala řadu úspěšných misí.

Známý britsko-americký astronom a astrofyzik Jonathan McDowell k tomu poznamenal, že záběry ze startu ukazují, že raketa byla zcela zničena v poměrně malé výšce a při nízké rychlosti. To znamená, že družice ani vzniklé trosky se nedostaly na oběžnou dráhu.

Podle tuzemského specialisty na kosmonautiku Michala Václavíka z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze došlo k rozlomení rakety v její horní části.

„Ze záběru to vypadá na konstrukci mezi druhým a třetím stupněm. Není zatím možné říct, zda to byla prvotní příčina, anebo již předtím došlo ke ztrátě orientace nosné rakety a zvýšenému namáhání dané části. To se mimochodem v historii kosmonautiky stalo několikrát. Kořeny však může mít havárie také zcela jinde. Musíme počkat na další informace,“ doplnil na síti X.

Čína v posledních třiceti letech značně rozvinula své vesmírné programy a investovala do nich v přepočtu miliardy eur, aby dosáhla stejné úrovně jako Spojené státy, Rusko a Evropa. Jako první zemi se jí podařilo přistát se svým vozítkem na odvrácené straně Měsíce, své robotické vozítko dopravila také na povrch Marsu. Do roku 2030 chce vyslat své astronauty na Měsíc.

Proč se čínské vesmírné rakety jmenují Dlouhý pochod?

Jméno Dlouhý pochod (Čchang-čeng) odkazuje na strategický manévr čínské komunistické armády v letech 1934 až 1935, při němž desítky tisíc vojáků pod vedením generála Ču Tea a komisaře Mao Ce-tunga překonaly za 12 měsíců podle oficiální verze vzdálenost 12 500 kilometrů.

Výběr článků

Načítám