Čestné medaile Akademie věd dostali geolog, historik a archeolog

Horáček získal medaili Františka Pošepného za zásluhy v geologických vědách za vytvoření platformy multidisciplinárního studia přírody, Lübke převzal medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách za svou dosavadní práci jako mezinárodní expert v oboru medievistiky (odvětví historie zabývající se obdobím středověku – pozn. red.) a slavistiky.

Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy o popularizaci vědy dostal Mařík, který zprostředkovává archeologii laické veřejnosti a bojuje za vhodnou ochranu památek. Všichni ve svých oblastech posunuli poznání a inspirovali mnoho dalších odborníků i studentů, uvedla Akademie věd.

Ivana Horáčka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy navrhl Geologický ústav AV ČR. Jeho rozsah vědeckých zájmů zahrnuje geologii, paleontologii, zoologii, ale také otázky obecné biologie, metodologie přírodních věd či filozofie.

Je autorem či spoluautorem téměř 300 přírodovědeckých publikací včetně devíti knih. Zároveň je aktivní v práci pro vědeckou komunitu i v pedagogické činnosti.

„Ocenění vnímám jako vyjádření zájmu o propojení různých disciplín, biologie i neživé přírody,“ podotkl laureát podle článku na webu Akademie věd od Zuzany Dupalové z Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR.

Christian Lübke se ve svém výzkumu zaměřuje zejména na dějiny a kulturu středovýchodní Evropy. Je autorem mezinárodně ceněných a hojně citovaných publikací. Při své kariéře rozvíjel světovou vědeckou spolupráci a s českými pracovišti spolupracoval na mnoha mezinárodních projektech, které se zabývaly specifiky historického vývoje střední Evropy. Roku 2009 byl jmenován řádným členem Saské akademie věd.

Jeho zásadní roli v proměně české historiografie a medievistických studií po roce 1989 zdůraznila Eva Doležalová z Historického ústavu AV ČR, který vědce na ocenění navrhl. „Považujeme ho za stavitele mostů mezi výzkumnými centry, projekty i lidmi ve střední Evropě,“ dodala.

Sám Lübke připomněl české archeology, s nimiž spolupracoval. „Důležitou roli v tomto ohledu sehrál Leibnizův ústav pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO). Spolupráce s českou Akademií věd se ještě více rozvinula poté, co jsem se stal v roce 2007 ředitelem instituce,“ sdělil.

Jan Mařík se dlouhodobě snaží zpřístupnit archeologické bádání, jeho smysl, význam pro společnost a výsledky veřejnosti. Pomáhal mimo jiné vytvořit aplikace s rozšířenou realitou, jako například hru v lokalitě Závisti u Prahy.

Během pandemie covid-19 přišel s nápadem akce Archeologické léto. Také se angažuje ve správném zapojení amatérských archeologů.

„Archeologie má výhodu, že zaujme. Zároveň je ale jedním z mála oborů, které lidem vstupují do života i domovů, a ne vždy bývá vítaná. Musíme proto veřejnosti vysvětlovat, jaký smysl má naše práce,“ zdůraznil ředitel pražského Archeologického ústavu AV ČR Mařík.