Hlavní obsah

Cermat zmírnil hodnocení maturitních testů z češtiny

Novinky,

V hodnocení maturitního testu z předmětu Český jazyk a literatura došlo ke změnám, které umožnily maturantům oproti těm loňským získat u několika úloh více bodů. Podle propočtů a odhadů iniciativy Maturitní data – odtajněno by při loňském způsobu bodování bylo neúspěšných žáků v testu kolem 8300 místo 5991, kteří propadli skutečně. MŠMT v tom problém nevidí.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Maturitní test z češtiny - ilustrační foto

Článek

V hodnocení letošního testu z českého jazyka došlo ke změnám v hodnocení pěti úloh dvou typů. Letošní hodnocení bylo benevolentnější, umožňovalo získat více bodů při stejném podílu správných odpovědí. Některým maturantům tak organizátor Cermat vylepšil výsledek až o pět bodů, jak upozornila vzdělávací organizace EDUin.

Zásah byl dle vzdělávací organizace čistě mechanický. „Dotčené úlohy se typově opakují rok co rok a bylo tak možné přepočítat prvotní maturitní data z jara 2016 získaná podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Pokud by se loni hodnotilo stejně jako letos, namísto 5169 žáků by propadlo jen 2893 žáků,“ píše EDUin ve své zprávě.

V hodnocení matematického testu k žádným takovým změnám nedošlo.

„Za pozornost stojí také komentáře Cermatu. Na jeho stránce se 26. května objevila zpráva, v níž jeho ředitel polemizuje s tvrzením EDUinu, že za rostoucí neúspěšností maturantů jsou náročnější úlohy. Ředitel Jiří Zíka argumentuje čísly týkajícími se meziročního srovnání, aniž by zmínil, že meziročně čísla srovnatelná nejsou, a to právě kvůli zmíněným změnám v hodnocení,“ uvádí k tomu Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data – odtajněno.

Irelevantní spekulace, míní šéf Cermatu

Na dotaz Novinek, jestli je to pravda a zda o tom vědí, ministerstvo školství reagovalo, že „MŠMT samozřejmě o této skutečnosti ví“. Resort dále poskytl stanovisko ředitele Cermatu Zíky.

„Žádným předpisem není stanoven způsob bodování jednotlivých úloh. Ten je určován autory testů s ohledem na celkovou obtížnost testu a rozložení obtížnosti jednotlivých otázek,“ zdůrazňuje Zíka.

V průběhu uplynulých šesti let maturitní zkoušky se v testech podle něj použilo několik způsobů bodování. Různé typy otázek se bodují meziročně různě tak, aby test jako celek byl validní. „Spekulace o tom, co by se stalo, kdyby bylo bodování jiné, jsou proto irelevantní,“ dodává šéf Cermatu.

Výsledkem musí pak být test, který vykazuje meziročně obdobné psychometrické parametry a obdobné rozložení obtížnosti úloh. Bodování svazků úloh se řídí jejich vnitřní konzistencí, obtížností ověřované látky a celkovou konstrukcí testu.

Porovnání „bodové dostupnosti“ v závislosti na úspěšnosti řešení jednotlivých otázek v letech 2016 a 2017:
Nejsnadnější část testu (13 bodů, tj. 26 %) řešili maturanti v r. 2017 s vyšší průměrnou úspěšností. Další část testu (16 bodů, tj. 32 % testu) tvoří středně obtížné úlohy s průměrnou úspěšností 80 % – 60 %. V těchto úlohách byli o něco úspěšnější žáci v r. 2016. Úlohy s úspěšností 60 % – 50 % (11 bodů, tj. 22 % testu) řešili maturanti v obou testech naprosto srovnatelně, nejtěžší úlohy s úspěšností pod 50 % (posledních 8 bodů, tj. 16 % testu) byly lépe řešeny v r. 2017.
Zdroj: MŠMT, Cermat

Podle Boba Kartouse z EDUinu se nicméně ukazuje, že stanovení náročnosti testu i dodatečné změny v hodnocení probíhají netransparentně.

„Mohou být jednoduše zneužity: letos ve prospěch žáků, ale příště to může být naopak, aniž by nad takovými manipulacemi existovala dostatečná veřejná kontrola. Zajímavé bude, kolik loňských maturantů bude český stát žalovat za porušení rovného přístupu ke vzdělávání,“ uzavírá.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám