Článek
„Vlákna si přitom uchovávají vysokou účinnost, a to bez přídavků jakýchkoli aditiv, která jsou běžná v komerčních přípravcích. Materiál obsahuje přesně to, co je potřeba pro účinný boj s akné, žádné zbytečné materiály navíc,“ uvedla Martina Říhová z CEITEC VUT, která výzkum vedla.
Mikrovlákna testovala přes rok, což nyní otvírá dveře k jejich dalšímu vývoji a možnému budoucímu využití v praxi.
Akné trápí v dospívání až 85 procent lidí, u mnohých přetrvává i v dospělosti. Výraznější projevy mohou negativně ovlivnit sebevědomí pacientů. Léčba akné je přitom stále poměrně náročná. Některé dostupné prostředky sice pomáhají, současně však pokožku vysušují a dráždí.
Vlákna omezují množení bakterií
Nový materiál tvoří mikrovlákna z acetátu celulózy obohacená o oxid zinečnatý, která jsou následně upravená kyslíkovým plazmatem.
Oxid se postupně uvolňuje do pokožky, působí antibakteriálně a omezuje množení bakterií spojených se vznikem akné. Díky navázání účinné látky ve vláknech lze dosáhnout dlouhodobějšího účinku.
Do budoucna by stejný princip mohl najít využití také při léčbě dalších kožních onemocnění, jako je atopická dermatitida. Vlákna mohou být nejen součástí pleťových masek pro léčbu akné, ale i náplastí pro ošetření menších postižených míst nebo obvazů vhodných na větší plochy.

Mikrovlákna vyvinutá Martinou Říhovou k léčbě akné
Vlákna vědci vytvořili prostřednictvím odstředivého zvlákňování. Stejný fyzikální princip se využívá i při výrobě cukrové vaty. Místo cukru ale vznikají jemná polymerní vlákna.
Průlomová pak byla kombinace metody zvané Vapour Phase Infiltration, která vlákna obohatila o oxid zinečnatý, s následným ošetřením kyslíkovým plazmatem. To povrch vláken mírně naruší a umožní, aby se při kontaktu s vodou uvolňovaly účinné látky. „Tento postup jsme u vláken z acetátu celulózy demonstrovali jako první na světě,“ doplnila vědkyně.
Říhová se výzkumu akné a jeho léčby věnuje už sedm let. Výsledky výzkumu s kolegy publikovala i ve vědeckém magazínu Small, který patří mezi přední světová periodika zaměřená na nanomateriály a nanotechnologie. Na vývoji se podílelo několik výzkumných týmů.
Než se nový materiál dostane do běžné praxe, čeká jej ještě biologické testování a následně klinické studie, které ověří jeho bezpečnost i účinnost při léčbě pacientů.

