Článek
Záchranný archeologický výzkum provádělo Archeologické centrum Olomouc (ACO) od letošního září do konce října v souvislosti s plánovanou výstavbou rodinných domů v Charvátech. První etapa zahrnovala čtyři stavební parcely určené pro výstavbu dvou dvojdomků a část prostoru plánované komunikace.
Archeologové zde zdokumentovali přibližně 40 archeologických objektů, včetně sídlištních a zásobních jam, kostrových pohřbů a tří linií obranných příkopů. Nejhlubší z nich dosahoval přibližně 3,3 metru a v horní části byl široký přes 7,5 metru. Výzkum bude pokračovat v návaznosti na další stavební práce.
Pravěké hradiště mohlo sloužit okolním komunitám
Objevené opevněné hradiště archeologové předběžně spojují s tzv. věteřovskou kulturou ze starší doby bronzové. Nacházelo se na vyvýšené terase nad řekou Moravou, kde okolní svahy poskytovaly přirozenou ochranu. Na přístupnějších místech obyvatelé vybudovali systém příkopů, z nichž dva se podařilo částečně prozkoumat.
„O pravěkém osídlení Charvát víme již z předchozích výzkumů. Překvapilo nás však zjištění, že se zde nacházelo opevněné sídliště. Takové místo mohlo mít význam nejen pro své obyvatele, ale také pro okolní komunity. Zatím ale nevíme, zda sloužilo především jako sídlo významnější komunity, nebo také jako útočiště pro obyvatele okolních osad,“ vysvětlil archeolog Vít Záhorák z ACO. Rozsah a uspořádání opevnění i jeho skutečnou funkci musí upřesnit další odborný výzkum.
Na odkryté příkopy navázal geofyzikální průzkum, který provedl Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Nedestruktivní měření umožnilo zachytit další archeologické struktury na sousedních pozemcích, aniž by bylo nutné zasahovat do terénu. Výsledky naznačují, že hradiště pokračuje také do okolních polí a zahrad. Geofyzikální průzkum zde zachytil také struktury, které by mohly představovat pozůstatky staveb. Jejich stáří zatím nelze spolehlivě určit.
Kostrové pohřby a doklady osídlení z několika tisíciletí
Výzkum doložil mj. polykulturní osídlení, tedy opakované využívání lokality různými pravěkými komunitami. Nejstarší nálezy pocházejí z 5. a 4. tisíciletí před naším letopočtem. V sídlištních jámách archeologové objevili keramické zlomky, zvířecí kosti a kamenné nástroje.
Pozornost upoutaly především čtyři kostrové pohřby. Dva archeologové předběžně spojují s kulturou se šňůrovou keramikou (přibližně 2900 až 2500 před naším letopočtem). V jednom z nich byl uložen asi desetiletý jedinec s kamenným sekeromlatem, typickým předmětem mužských pohřbů této kultury.

