Archeolog zkoumá, zda tajemná mohyla v Anglii skrývá hrob Ivara Bezkostého

Podle severských ság a legend Ivar Bezkostý zemřel přibližně kolem roku 873. Dlouho se spekulovalo, že jeho hrob by mohl být v Reptonu v hrabství Derbyshire, kde archeologové objevili masový vikinský hrob s ostatky stovek lidí. Přímý důkaz, že by tam byl pohřben i Ivar, ale nikdy nebyl nalezen.

Nová teorie směřuje na severozápad Anglie do hrabství Cumbria. Steve Dickinson zde identifikoval mohylu, kterou spojuje s místem nazývaným ve středověkých textech jako „Coningeshou“ neboli „Královský pahorek“. K určení lokality využil kombinaci studia literárních pramenů a neinvazivního průzkumu terénu.

Tato vyvýšenina o průměru 60 metrů a výšce šest metrů je obklopena řadou menších mohyl, které by mohly představovat hroby Ivarových příbuzných a válečníků tvořících jakousi „čestnou stráž“. Podle Dickinsona by tak mohlo jít o rozsáhlejší vikinský pohřební komplex.

Cumbria totiž nebyla pouze místem vikinských nájezdů, ale také oblastí, kde se usazovali, což naznačuje i vysoký počet místních názvů skandinávského původu. Přesná poloha mohyly zůstává z bezpečnostních důvodů utajena.

Pohřební lodi byly pro některé raně středověké severské národy tradičním způsobem pohřbívání. Podle tehdejších představ měly sloužit jako prostředek, který zesnulého „přepraví“ do posmrtného života.

U Vikingů byly symbolem moci a pocty, a byly tak vyhrazeny především příslušníkům nejvyšších vrstev. Ti byli pohřbíváni s množstvím darů, jako jsou šperky, zbraně či obětovaná zvířata.

„Je to forma víry, která je nám dnes zcela cizí. Hlavní vládce, král nebo královna, byl umístěn do lodi, která byla následně zakryta mohylou,“ vysvětlil Steve Dickinson pro BBC. Dosud bylo v severozápadní Evropě objeveno pouze šestnáct hrobů tohoto typu.

Při průzkumu okolí „Královského pahorku“ byly nalezeny různé kovové předměty, které sice nejsou důkazem samy o sobě, ale podporují teorii, že místo mohlo mít výjimečný význam.

„Pomocí detektoru kovů se nám podařilo najít různé artefakty včetně velkých lodních nýtů a olověných závaží používaných k vážení stříbrného pokladu, který byl nalezen v nedaleké lokalitě Beckermet,“ popsal Dickinson objevy svého týmu pro GB News.

Ivar Bezkostý stojí na pomezí historie a mýtu. Jeho jméno uchovaly kroniky, ságy jej spojily s dramatickými příběhy a moderní kultura mu dodala novou popularitu, například i díky seriálu Vikingové.

Archeologie však pracuje pouze s tím, co zůstalo „zachováno v zemi“, a to bývá často fragmentární.

Sám Dickinson upozorňuje, že i kdyby se podařilo pohřební strukturu skutečně odhalit, tak jednoznačně prokázat, že patřila právě Ivaru Bezkostému, může být velmi obtížné. Bez nápisů nebo jiných jasných důkazů totiž může identita pohřbeného zůstat navždy jen předmětem diskusí.

I kdyby se nepodařilo s jistotou určit, kdo byl v mohyle pohřben, samotný nález vikinské pohřební lodi v Cumbrii by měl velký historický význam. Podpořil by totiž teorii, že západní pobřeží Irského moře bylo v 9. století důležitým strategickým centrem Vikingů. Možná stejně významným jako mnohem známější oblasti východní Anglie.

Rovněž z tohoto důvodu Dickinson plánuje v následujících měsících provést georadarové skenování mohyly, které by mohlo odhalit skryté podzemní struktury odpovídající obrysu lodi.