Hlavní obsah

Zapomenuté šumavské vesničky – Věštín

Novinky, Jan Kaše

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V malebné krajině s překrásným výhledem nejen na šumavské vrcholy Sedlo, Ždánov a Javorník, ale i do vnitrozemí k hradu Rabí, leží vesnička Věštín, která měla v dávné minulosti sehrávat významnou úlohu při ochraně české země.

Foto: Jan Kaše

Věštín

Článek

Do Věštína, který se nachází necelý kilometr od Strašína, vede úzká asfaltová silnička, obklopená loukami s pasoucím se dobytkem. Mírné a velice zvláštní pahorky v jejím bezprostředním okolí pak dotvářejí tajemnou atmosféru této lokality.

Věštci a hrady

Když se řekne slovo věštec, každého hned napadne osoba, která je schopna pomocí různých metod a praktik hledět do budoucnosti. Ve Věštíně ale měli věštci jinou úlohu – strážní.

„V polích nad Věštínem, kde se dodnes říká Na Rovinách, je rozhled k hradu Rabí i k hradu Kašperk. Proto byla v těchto místech vždy připravena vysoká hranice dříví a muži z blízké osady tam drželi hlídky. Říkalo se jim věštci. Jakmile zpozorovali v blízkosti hradu Rabí nebo Kašperku nebezpečí, zapálili hranici," uvádí se v publikaci Z podhůří Šumavy.

Stejně tak by bylo možné mezi zmíněnými hrady předávat pomocí předem domluvených signálů zprávy, kdy Věštín by sehrál úlohu jakési mezistanice.

Druidové?

Pokud trochu pustíme uzdu naší fantazie a přihlédneme k poloze Věštína a rázu okolní krajiny, nelze zcela vyloučit ani variantu, že zde v dávné a dávné minulosti mohl sídlit nějaký věštec nebo třeba i druid.

„Keltští kněží, druidové, žili většinou mimo oppida, i když požívali velké vážnosti a autority," uvádí Jan Bouzek v knize Keltové českých zemí v evropském kontextu.

A nejbližší keltské oppidum se nacházelo nedaleko, na vrchu Sedlo.  

Tajná chodba, jeskyně a záhadná voda

Podle jedné z pověstí existovala tajná chodba, která spojovala zdejší oblast s deset kilometrů vzdáleným hradem Rabí. Vchod se měl nacházet někde v místě strašínské jeskyně, která je asi jeden kilometr pod Věštínem.

Uvnitř jeskyně je jezírko. „Původ vody zůstává záhadou, dosavadní pokusy zjistit, odkud voda přitéká, skončily nezdarem," dočteme se na stránkách www.strasin.com.

Černý jezdec

K Věštínu se váže jedna ze strašidelných pověstí. O půlnoci se na cestě mezi Strašínem a Věštínem objevovala černě oděná postava na černém koni. Místní poznali, že jde o ducha zemřelého stavitele ze Žichovic, který při stavbě strašínského kostela trýznil a bil lidi. 

O vysvobození se zasloužila až jeho manželka, která poprosila ve strašínském kostele o pomoc Pannu Marii.

„Pak spatřila na kamenné dlažbě pohyb modrého stínu a od žulové křtitelnice uslyšela jemný šelest. Ten jí napověděl, aby v blízkosti místa, kde měl kostel původně stát a kde se nyní na pěšině zjevuje její muž, dala postavit malou kapličku," uvádí pověst O Věštínské kapličce (Sucháčová, J., Hromádková, L.: Z podhůří Šumavy).

Vdova samozřejmě uposlechla a od té doby se prý záhadný jezdec na cestě neobjevuje. Nevěříte? Můžete se klidně přesvědčit. Na černého jezdce třeba nenarazíte, ale možná zde objevíte jiné záhady a tajemné síly, kterých je tu bezpočet.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám