Článek
Prohlídka je letos nabízena také v rámci Hradozámecké noci a je součástí akcí k letošnímu tématu „Rok renesanční šlechty”. Koná se 16. a 30. srpna od 20:00. Prostřednictvím postavy skutečného majitele zámku v době předbělohorské, Přecha z Hodějova, jsou návštěvníci seznámeni s děním na Konopišti toho času a uvidí prostory, které byly v renesanci vybudovány.
„Atmosféru doplňuje osvětlení svícny a autentické předměty z období renesance, které jsou součástí zámeckých sbírek a nejsou při jiných příležitostech k vidění. Za všechny lze jmenovat vzácnou kroniku Václava Hájka z Libočan,” uvedla kastelánka státního zámku Konopiště Jana Sedláčková.
Zámek skrývá jádro gotické s vlivem francouzské pevnosti-kastelu, který měl kolébku ve Francii za vlády krále Filipa Augusta (1180-1223). Pravděpodobnými zakladateli byli páni z Benešova - Tobiáš z rodu Benešoviců, probošt kapituly sv. Víta na Pražském hradě, roku 1246. Z původní středověké podoby prošel několika slohovými proměnami - ovlivněn byl renesancí, barokem i romantismem a historismem, který mu vtiskl František Ferdinand d´Este.
Na renesanční sídlo proměnily převážně gotickou pevnost rozsáhlé stavební změny za Doroty Hodějovské a Přecha Hodějovského. Přech Hodějovský z Hodějova pocházel ze zámožného rodu. Jeho manželce Dorotě Hodějovské bylo Konopiště prodáno za 110 000 kop míšeňských 18. října 1602.
Dokladem jsou renesanční portály na severní straně budovy dolního nádvoří. K západní hradbě předhradí bylo přistavěno nové křídlo s širokou půlkruhovým obloukem klenutou bránou. Severní křídlo dolního nádvoří dali Hodějovští přepatrovat a opatřit novým schodištěm. Vzniklo bohaté členění vnitřků s obytnými prostorami vyzdobenými diamantovými klenbami i velká síň v přízemí a v patře, jež sloužila jako pracovní nebo komunikační prostor. Stavebně se upravilo i jižní křídlo dolního nádvoří, v němž byly stáje pro 40 koní. Zbořením hradební zdi na jižní straně se nádvoří otevřelo do krajiny jak u renesančních zámků bývalo zvykem.
Dokladem jsou renesanční portály na severní straně budovy dolního nádvoří. K západní hradbě předhradí bylo přistavěno nové křídlo s širokou půlkruhovým obloukem klenutou bránou. Severní křídlo dolního nádvoří dali Hodějovští přepatrovat a opatřit novým schodištěm. Vzniklo bohaté členění vnitřků s obytnými prostorami vyzdobenými diamantovými klenbami i velká síň v přízemí a v patře, jež sloužila jako pracovní nebo komunikační prostor. Stavebně se upravilo i jižní křídlo dolního nádvoří, v němž byly stáje pro 40 koní. Zbořením hradební zdi na jižní straně se nádvoří otevřelo do krajiny jak u renesančních zámků bývalo zvykem.
Konopiště po své smrti odkázala Dorota Hodějovská synovi Přechovi, ten však zemřel velmi mlád a panství se ujal syn Bernard mladší. Za to, že se rod Hodějovských zúčastnil českého protihabsburského stavovského povstání proti českému králi Ferdinandovi II. a dokonce na Konopišti přenocoval zimní král Fridrich Falcký, byli po bitvě na Bílé hoře 8. 11. 1620 potrestáni ztrátou většiny rodového majetku.
Majitelem se po konfiskaci majetku stal Albrecht z Valdštejna za 65 606 rýnských zlatých, 30 krejcarů a 2 peníze. Nikdy ale částku neuhradil a Konopiště s Benešovem a dalšími přilehlými statky postoupil Pavlu Michnovi z Vacínova.