Hlavní obsah

Výstava šumperského muzea mapuje historii severomoravského sklářství

22. 2. 2014, 9:11
Novinky, Vladimíra Krejčí

Poháry, číše, karafy, lahve, vínovky, tupláky, likérky, vázy, svítidla, těžítka i šperky, sklo hutně tvarované, broušené, ryté, leptané, pískované, lazurované, malované, stříbřené, čiré i barevné všech druhů, tvarů a úprav. Tento kouzelný svět křehké krásy představuje nová výstava šumperského muzea.

Foto: Vlastivědné muzeum Šumperk

František Zemek: soubor Rhapsody, 1960

Článek

„Sklářská výroba bývala pro náš kraj typická a proslavila ho,“ uvedla tisková mluvčí muzea Miluše Berková. Objasnila tak, proč se v Šumperku pustili do náročného projektu, na němž se podíleli hned čtyři odborníci – historik Zdeněk Doubravský, archeolog Jakub Halama, historička umění Lenka Kirkosová a etnografka Mária Kudelová. 

Vystavené exponáty pocházejí nejen z místních sbírek. Zapůjčilo je Vlastivědné muzeum v Olomouci, Vlastivědné muzeum Jesenicka, Moravská galerie Brno, Vědecká knihovna Olomouc, zámek Velké Losiny, Národní památkový ústav Kroměříž, sklářské muzeum v Rapotíně a sklárny TOMI a Jakub ve Vrbě pod Pradědem. Výstava návštěvníky provede historií sklářství od jeho počátků až do 20. století. 

Antická lahvička z Pompejí 

„Sklo se vyrábělo v Egyptě a na Předním východě už ve čtvrtém tisíciletí před naším letopočtem. Nejstarší skleněný výrobek nalezený na území dnešní Moravy pochází z přelomu třetího a druhého tisíciletí před naším letopočtem. Z této doby se dochovaly neprůhledné, průsvitné korálky modrozelené barvy,“ upřesnil archeolog Jakub Halama. 

První severomoravské nálezy pocházejí z 12. až 11. století před Kristem z pohřebiště mladší doby bronzové v Rájci a z naleziště v Moravičanech, datované do osmého až pátého století před naším letopočtem, tedy do starší doby železné. K nejstarším vystaveným artefaktům patří ukázky antického skla. Je to lahvička ze slabě namodralého skla z Pompejí a nazelenalá karafa s nádobkou. 

Svítidla z Rapotína i pec s nástroji

Výstava se věnuje také severomoravskému sklářství od 15. až do 20. století. Sklo se vyrábělo na 16 místech na velkolosinském, branenském, štíteckém a rudském panství. Produkci hutí dokumentují nálezy skloviny a od 18. století i výrobky používané pro nejrůznější účely. 

Vystaveno je okno ze zámku ve Velkých Losinách s litými i foukanými skleněnými terčíky. Rapotínskou huť prezentuje lisované sklo a typická stropní svítidla. Speciálně pro výstavu byla vytvořena replika pánvové pece, kterou doplnily originální sklářské nástroje. 

„Návštěvníci si mohou prohlédnout sklářské píšťaly, formy i nářadí pro výrobu foukaného skla. Vystaveny jsou také části unikátních strojů z 19. století, sklářský brus a vrták,“ uvedl historik Zdeněk Doubravský. 

Zábava pro děti 

Při tvorbě výstavy muzejníci mysleli také na děti. Nachystány jsou pro ně skleněné puzzle, krasohled i periskop. Přímo ve výstavní síni mohou vyzkoušet malování na sklo nebo s pomocí interaktivní hry zjistit, jak se v průběhu staletí měnily tvary nádob. 

Výstava Sklo, příběh pátý, která je součástí cyklu Člověk tvůrce, bude k vidění až do 1. června. Pro školy jsou připraveny komentované prohlídky a výukové programy. Ve čtvrtek 17. dubna se prostory muzea promění v tvůrčí dílnu.

Reklama

Výběr článků