Vydejte se na Pičhoru za Markomany

Tento název však nijak nesouvisí ani s neslušnými slovy, ani se jménem a působením profesora Josefa Ladislava Píče, jenž tu na začátku 20. století prováděl archeologické výzkumy, ale pochází od staroslovanského slova pičit = ukazovat se, vyčnívat, a souvisí tedy s vyvýšenou polohou místa nad okolní rovinatou krajinou.

Na vrcholu Pičhory najdeme jediný známý pomník svého druhu v České republice, který tu nechal v roce 1911 vztyčit Jan Waněk, na památku právě tragicky zemřelého J. L. Píče. Na žulovém kameni je černá deska s nápisem, z něhož se dozvíme, že tady "podrobný výzkum podnikl svým nákladem Jan Waněk, ředitel velkostatku knížete Jana z Liechtensteinu v Radimi, pod dohledem proslulého archeologa českého profesora Dra. Josefa Píče z Prahy..."

Pohřebiště vzniklo na konci našeho letopočtu a přetrvalo do roku 180 n. l. Jedná se o nejbohatší germánské pohřebiště starší doby římské v Čechách. Podařilo se tu objevit 160 žárových hrobů.

Zvlášť vynikají bohaté hroby bojovníků nové, tzv. vojenské, šlechty v bronzových popelnicích, které odpovídají významu a postavení členů družiny markomanského krále Marubuda (vládnoucího na našem území). Mezi nejstarší hroby na tomto nalezišti patří pohřeb germánského bojovníka z období markomanských válek z let 166-180 n. l., vznik nekropole lze tedy datovat do druhé poloviny 2. století našeho letopočtu.

Zajímavá fakta o životě Markomanů pod Pičhorou, oživené dřevěnými sochami a modelem markomanského obydlí přináší naučná stezka. Kromě toho seznamuje s historií a přírodními památkami obce Dobřichov.

Každá zastávka je označena kamennou plastikou a opatřena vysvětlujícími tabulemi. Vychází z „horní“ návsi Dobřichova od morového kříže a vede po schodišti ke kostelu Nejsvětější trojice. Na upomínku rekvírovaných zvonů kostela tu stojí sloupová zvonička se zvonkem.

Další stanoviště na rozcestí u současného hřbitova je věnované Sládkově stráni – přírodní chráněné památce s výskytem vzácných rostlin. Roste na ní až 73 druhů květin. Další zastávky jsou přímo na kopci Pičhora.

Jde o místně evropsky ojediněle významné naleziště hrobů z mladší doby římské. Právě na tomto místě je vybudováno funkční žároviště, žárový hrob usazený do země s průhledem do jeho vnitřní části a také tu stojí dřevěná socha markomanského bojovníka v životní velikosti.

Sedmé stanoviště na vrcholu kopce poskytuje jak odpočinek, tak vyhlídku do okolí, odkud při dobré viditelnosti dohlédnete až na Sněžku či Ještěd.

Osmé a poslední stanoviště je věnované životu Markomanů. Zaujme model markomanského obydlí zhotoveného z přírodních materiálů. Nechybí tu ani dřevěné sochy koní, markomanského a současného. Děti si užijí speciální herní prvky. Informační tabule pojednává o denních rituálech a způsobu života Markomanů.