Článek
Psal se rok 1947, když byly po odstřelu vápence v malém místním lomu objeveny první jeskynní prostory. Až po deseti letech se podařilo několika nadšencům proniknout závalem do systému Staré jeskyně, kde později odhalili přístup do jeskyně Překvapení s bohatou krápníkovou výzdobou. Poté se už do průzkumu zapojili i speleologové z Národního muzea v Praze a počátkem šedesátých let se podařilo probádat převážnou část bozkovského podzemí.
Možné zpřístupnění jeskyní veřejnosti se odvíjelo jednak od umělého a výrazného snížení hladiny podzemních vod, jednak od vyhloubení spojovací štoly mezi Starou a Novou jeskyní. Obojí se podařilo, i když v části jezerního dómu, který je největší v Čechách, musela vodní hladina klesnout o celých pět metrů. Slavnostní otevření se uskutečnilo v květnu 1969 a o třicet let později byly jeskyně prohlášeny národní přírodní památkou.
Zhruba čtyři sta metrů dlouhá prohlídková trasa vede nejzajímavějšími a nejkrásnějšími částmi podzemních prostor, plnými bizarních útvarů, jimž dala názvy lidská fantazie. Za vstupní Kaplí se v soustavě Nových jeskyní návštěvník pokochá například modře nasvícenou Půlnoční jeskyní, dál jeskyní Za prahem, zahrádkou s mechem nebo Pirátskou chodbou i stylově červeným světlem zabarveným Peklem. Následují Labutí jezírka, Betlém, Loupežnická jeskyně nebo Blátivá chodba.
Svrchní patro, kam vede spojovací tunel, tvoří Staré bozkovské jeskyně. Hned na začátku upoutá pozornost Prušácká přilba. Kolem Bludiště směřuje chodba do jeskyně Překvapení, plné krápníků. Soubor stalaktitů zde vytváří Bozkovské varhany, vpředu pod nimi jsou stalagmity Palec a ukazovák. Odbočka vede k místu, kde se nacházejí průsvitné Sloní uši, jeden z nejzajímavějších útvarů. Následují Rokokové panenky a Perníková chaloupka s kočkou za komínem.
Prohlídka vrcholí pohledem na největší podzemní jezero v Čechách v nejníže položených místech Bozkovských dolomitových jeskyní. V Jezerním dómu, dosud nejrozlehlejší zde objevené prostoře, uchvátí jezero s průzračně čistou vodou a odrazy nízkých stropů kuklových prostor na hladině - má 14 metrů na šířku a 24 metrů délku, průměrnou hloubku 140 centimetrů a teplota vody se pohybuje okolo 8 stupňů.
Necelou hodinu trvající pobyt v podzemí připomíná návštěvu galerie, kdy návštěvník nepřestává žasnout nad výjimečnými díly. V tomto případě je však nevytvořil výtvarně nadaný člověk, ale milióny let na nich trpělivě pracovala příroda.
