Článek
U českého publika ho zpočátku proslavily slovenské televizní inscenace i seriály, na které pak navázaly jeho velké role ve filmech jako Stíny horkého léta (1977), Deváté srdce (1978), Božská Ema (1979) nebo Trhák (1980). Filmů v Česku natočil podstatně víc, ale tyto čtyři posloužily jako základní kameny k jeho zcela mimořádně popularitě, které se těšil už ve druhé polovině 70. let.
Juraj Kukura se narodil 15. března 1947 ve východoslovenském městě Prešov a zájmy měl asi jako každý jeho kluk jeho věku. Teprve během studia na střední průmyslové škole stavební začal pošilhávat po novinařině - a možná ještě víc po divadle. Příjemné s užitečným spojil tím, že se z něj stal novinářský elév v tehdy populárním časopisu Film a divadlo.
Bylo mu dvacet, když ho dnes renomovaný režisér Ivan Balaďa obsadil do dvou televizních filmů, které vznikly pro bratislavskou televizi. Prvním byl baladicky laděný snímek Tri gaštanové kone (1967), druhý film se jmenoval Pasca (1967). Poté se začínající herec objevil v Jakubiskově filmu Zbehovia a pútnici (1968).
Dařilo se mu - vždyť ještě před zahájením studia na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě byl členem Divadla na korze a činohry Nové scény. Zahrál si třeba Laertese v Hamletovi, Filinta v Misantropovi či Astrova ve Strýčkovi Váňovi. Měl už něco za sebou, když byl v roce 1976 angažován do činohry Slovenského národního divadla.
První mezinárodní úspěch mu přinesl televizní film Mario a kouzelník (1976), který režisér Miloslav Luther natočil na motivy knihy Thomase Manna. Snímek získal hlavní cenu na mezinárodním televizním festivalu v Monte Carlu.
Když točil v tehdejším západním Německu seriál Via Mala (1985) a natáčení se neplánovaně protáhlo, dostal se do nechtěné emigrace. Najednou byl doma nežádoucí - zatímco v Bratislavě přišel o byt i o práci a sebrali mu i titul zasloužilého umělce, v Německu začala jeho nová kariéra mezinárodně úspěšného herce.
Těžko spočítat všechny postavy a filmy, které točil na různých místech světa. Zahrál si například také v seriálech jako Místo činu (1986), Wolfův revír (2004), Siska (2004) a Kobra 11 (2005), které zná i naše publikum. Jednu z hlavních rolí má i v novém rakousko-českém filmu režiséra Andrease Prochasky Sarajevo 1914 (2014).
O uměleckých a životních peripetiích Juraje Kukury vypráví kniha Hvězdy odvedle a jejich stopy nejen v českém filmu, kterou vydalo nakladatelství Grada Publishing. Čtenáři v ní najdou třicet medailonků nejznámějších slovenských herců.