Článek
Od roku 1965 do roku 2013 se toho u Václava Neckáře hudebně přihodilo požehnaně. S nově zakoupenou kytarou prošel stínem katedrál do jedné krásné zahrady. Dobrou zprávu o tom, kdo vchází do našich snů, přinesl Dr. Dam di dam nebo snad Potulný hráč? Chtěl líbat mademoiselle Giselle, ale možná - kvůli jejich Dlouhým vlasům – také Mášu a Annu. Láska byla sice občas ztracená, ale stejně to stále táhl s bratrem Janem a Bacily dál na dál...
Skákající mladík, invenční interpret převzatých písní, romantický baladýr, s kapelou Bacily takřka rocker, vkusný, příjemný, melodický, díky kvalitním textům specificky a zapamatovatelný.
Na kompilaci najdeme sólové nahrávky z dob Neckářových začátků, ale také písničky z nesmrtelné hudební pohádky Šíleně smutná princezna, stejně jako skladby, které pořídil s kapelou Bacily.
Po všech uměleckých i osobních peripetiích přišla píseň Půlnoční, byl z toho - ve spolupráci se seskupením Umakart - jeden z nejskvělejších comebacků naší popové historie. Přidaná skladba číslo 23 jasně ukazuje, že spolupráce bratrů Neckářových s muzikantskou partou kolem Jaromíra Švejdíka a Dušana Neuwertha je víc než jednorázový singl či album, je to perspektivní společné potěšení hudebníků i posluchačů.
Letošní sedmdesátník Václav Neckář (narodil se 23. října 1943) může nabídnout oprávněně hrdé ohlédnutí i stejně oprávněný optimismus k příštím písničkám. Kompilace, kterou 25. října vydává Supraphon pod názvem Největší hity (1965 – 2013), je jasný, skutečnými hity naplněný důkaz.