Článek
Pamětní deska byla umístěna na zdi kostela Nanebevzetí Panny Marie, o jehož záchranu se Bohdan Ostrovešenko zcela zásadním způsobem zasloužil. Místo pro pamětní desku bylo určeno hned vedle busty velikána očního lékařství Ferdinanda Arlta, který pocházel z Horní Krupky, a pamětní desky řídícího učitele a skladatele Josefa Klobautschnika.
Na Bohdana Ostroveršenka vzpomínal také starosta města Krupky Zdeněk Matouš, který se ním více než 40 let osobně znal.
„Bohdan Ostroveršenko byl poctivý a pracovitý člověk, znalec církevní hudby. Byl člověkem, kterému záleželo na stavu věcí kolem sebe, a to nejenom hmotných, ale také duchovních. Zasloužil se o záchranu jak tohoto kostela, kde je umístěna jeho pamětní deska, tak také mnoha jiných památek. Vzpomínejme na něj s úctou a udělejme vše pro to, abychom úspěšně navázali na dílo, které nám zde zanechal,” řekl během slavnostního setkání Zdeněk Matouš.
Bohdan Ostroveršenko (1936 - 2013) byl zakladatelem a členem hudebního Brixiho komorního souboru Teplice (1972) a občanského sdružení Královské horní město Krupka (1997). Významně se podílel na záchraně církevních památek a hudebního dědictví skladatele Josefa Klobautschnika.
V roce 2000 byl iniciátorem záchrany městského kostela Nanebevzetí P. Marie v historické části Krupky, kde hrozilo zřícení krovu a rozvalení obvodových zdí. Díky jeho neutuchající snaze o záchranu toho kostela i jeho mobiliáře se na jeho popud podařilo získat v roce 2010 podporu Česko-německého fondu budoucnosti na záchranu soch ECCE HOMO a obrazů křížové cesty.
Spolupráce s tímto fondem trvá doposud a podílové finanční prostředky jsou zajišťovány od zahraničních rodáků Krupky pomocí benefičních koncertů a sbírkou organizovanou občanským sdružením Královské horní město Krupka.
Bohdan Ostroveršenko byl díky své znalosti německého jazyka styčným spolupracovníkem s bývalými krupskými rodáky sdruženými v Heimatgruppe Graupen und Umgebung zu Ausburg a organizoval jejich každoroční návštěvy v rodném městě Krupka. Spolupracoval také se spolky Gemeinde Bad Gottleuba und Berggieshubel na propagaci našeho příhraničí.