Článek
Pokud se vyrazit teprve chystáte, nabízím dva tipy, které byste na svých cestách neměli minout. Jeden se nachází na pevninské části Evropy a druhý na ostrově.
Předmětem našeho zájmu budou záhadné megality, jejichž název pochází z řečtiny (mega – velký, lithos – kámen) a obecně označuje objekty z velkých, neopracovaných anebo nahrubo opracovaných balvanů, budované pravěkými lidmi.
Začneme ve francouzské Bretani - nedaleko města Carnac, což v keltštině vyjadřuje místo, kde je velké množství kamenů. Skutečnost význam slova snad i překonává, neboť zde leží tisíce megalitů různých velikostí, z nichž některé tvoří nepřerušené mnohakilometrové linie.
Jsou to většinou podlouhlé kameny, kterým se říká menhiry, v přírodním stavu nebo jen nahrubo opracované, zapuštěné jedním koncem do země. Řad je tu spoustu, i když je to vlastně řada jedna rozdělená na více částí a přerušovaná místními terénními nerovnostmi, jako je potok, údolí atd. Linie ovšem nejsou nijak zvlášť rovné a táhnou se zhruba od východu na západ, přičemž na západním konci jsou kameny velké a směrem na východ se zmenšují.
Archeologové všeobecně upřednostňují teorii, že stavby tvořily jakousi obrovskou astronomickou observatoř, a tuto lokalitu považují za jedno nejvýznamnějších prehistorických nalezišť v Evropě.
Menhiry bývaly volně přístupné, protože však docházelo k jejich poškozování a hlavně rozkrádání, byly oploceny. Místo už zdaleka nepůsobí tak krásně, svobodně a mysticky. Přesto, věřím, budete ohromeni. Navíc v této části Bretaně se nachází další megalitické stavby - dolmeny, skládající z několika stojících menhirů, přes něž je položen plochý kámen (nebo více), pod kterým vzniká jakoby "komůrka".
Carnac pro Francii znamená to samé jako Stonehenge pro Anglii. Překonejme tedy lamanšský kanál a vydejme se k městečku Salisbury na jihu Anglie a navštivme nejslavnější megalitickou památku a jedno z nejtajemnějších míst naší planety - Stonehenge.
Na první pohled si všimneme viditelného rozdílu v rozložení menhirů – zatímco u Carnacu je jakoby náhodné, ve Stonehenge tvoří kompletní celek.
Archeologové díky metodě radiokarbonového určování stáří datují postupnou konstrukci Stonehenge, jehož nejznámější částí je kruh stojících několikatunových kamenů, do let 3100 až 1900 př. n. l.
Jsou známy stovky legend o tom, kdo vlastně Stonehenge, který původně ho tvořilo asi 90 kamenných kvádrů, z nichž některé vážily až 30 tun, postavil a k čemu stavba sloužila.
Název Stonehenge pochází ze staré angličtiny a existují dvě hlavní teorie, co znamená - jedna z nich tvrdí, že Kamenná šibenice a druhá se přiklání ke spojení Zavěšený kámen.
Ať tato stavba sloužila čemukoliv, ať název vyjadřuje cokoliv, vědomí, kdy byla postavena, v nás nutně vzbudí obdiv i úctu. Mnozí možná ucítí i podivuhodné zdroje energie, které tento strážce harmonie zdejší krajiny vyzařuje.
S blížícím se závěrem našeho putování si ještě připomeňme, že nejnovější poznatky vědců britské organizace English Heritage, která všechny kameny prozkoumala 3D laserovou technologií, napovídají, že Stonehenge zřejmě sloužil kromě chrámu i jako galerie umění.
