Svist kordů a svícemi osvětlená hradní kaple láká na noční Bezděz

„Počasí by nám v sobotu mohlo přát, myslím, že účast  bude opět značná, v rámci Noci hradních kaplí pořádáme tradiční akci Ve stínu májové noci,“ informoval kastelán Bezdězu Jan Juřička.

Akce začíná v 19. hodin výstupem na hrad podle kapliček křížové cesty, pro návštěvníky je připraveno vystoupení country skupiny Red Leaf, o dobrou náladu se bude starat i dámské hudební sdružení Od plotny skok, a protože jsme na starém gotickém hradě, nesmí chybět šerm, o to se postará Bonus Spiritus.

Máchovskou romantickou atmosféru, protože Mácha to byl, kdo Bezděz nezapomenutelně vtiskl do našeho povědomí, podmaluje svícemi osvětlená hradní kaple, zde uslyšíte chomutovského sdružení Happy Smile.

„Návštěvníci mohou vystoupat i na věž a pokochat se výhledem na večerní krajinu. Občerstvení máme zajištěno, akce má trvat 240 minut, rozhodně doporučuji baterky pro noční sestup,” dodal Juřička.

Bezděz nechal postavit Přemysl Otakar II. Stavělo se v „jednom zátahu“, stavba je zřejmě dílem některé z hessenských hutí. Opevněný vrch se již dále nezastavoval.

Byl oblíbeným hradem Karla IV.  Panovník nechal nedaleko založit rybníky, Velký byl o staletí později přejmenován na Máchovo jezero. Karlův Majestát kromě jiného obsahuje klauzuli o královském majetku, hrady ve vlastnictví koruny v ní měly natrvalo zůstat, nesměly být zastavovány. Císař sice dokument vydal, šlechta ho ale moc nerespektovala, nerespektoval ho ani Václav IV.

Na hradě věznil po smrti Přemyslově (1278) Ota Braniborský králova sedmiletého syna Václava a královnu Kunhutu. Královna odjela na pohřeb manžela do Znojma, vězeň na Bezdězu, jak později nazval svou báseň K. H. Mácha, Václav tu strávil asi měsíc. Poté ho odvezli do Žitavy a špandaavy, výkupné za něho bylo 15 tisíc hřiven stříbra, asi 30 miliónů korun. Václav se vrátil v roce 1238, začala éra Záviše z Falkenštejna.

Za husitských válek byl hrad oporou katolické šlechty, zástavní právo zrušil Rudolf II. Po Bílé hoře ho získal Valdštejn a jako poděkování za záchranu života v bitvě u Lützenu ho chtěl věnovat benediktinům. Mniši sem ale přišli až po třicetileté válce v roce 1661, o pět let později přinesli na hrad kopii Černé madony, na kopec se konala tisicihlavá procesí. Řád nashromáždil velký majetek, ten ukradli Prušáci v roce 1778.

Klášter zanikl po vydání patentu Josefa II. roku 1785. Majetek byl zčásti rozprodán, zčásti zcizen. Protože se stále mluvilo o zakopaných pokladech, ruiny překopávaly desítky hledačů.

V období romantismu se o jeho povědomí postarl hlavně K. H. Mácha, v roce 1932 kupuje od JUDr. A. Valdštejna hrad Klub československých turistů. Za okupace byl součástí Sudet. Státu připadl opět v roce 1953. Po okupaci 1968 zde měla posádku sovětská armáda, nápisy azbukou jsou toho svědky