Hlavní obsah

Středočeské skvosty: Černolické (Čertovy) skály jsou prvními lezeckými u nás

Novinky, Vratislav Konečný

Okolí metropole nám mohou leckde závidět. Nemyslím satelitní přílepky vypadající jak sen šíleného architekta, ani megamegastavby skladů. Někdy nevnímáme, jak je kolem Prahy krásno, co nám při autopřesunech z dálnic a silnic uniká. Třeba Čertovy skály.

Foto: Vratislav Konečný
Článek

Přírodní památkou byla dvouhektarová oblast černolických skal vyhlášena až v roce 2002.

Nástup na Brdy

Najdete je nedaleko výpadovky směr Dobříš, na kraji Černolic, na výjezdu Řitka. V obci vás již turistická značka navede mezi vilkami na kraj lesa a po pár desítkách metrů se octnete mezi malými skalními věžemi a stěnami.

Není to na dlouhou procházku, ale výhledové místo je to pěkné, stromy už jsou krásně zabarvené a daleký rozhled směrem k Cukráku stojí za to. Dost často tu potkáte cyklisty, ale návštěva Čertových skal se dá pojmout i v rámci celodenního výletu od Berounky na Brdy.

Černolické skály jsou nástupním prostorem pro vandr po brdských Hřebenech. Tady se couralo s "usárnou" nebo "teletem" na zádech, s přivěšeným ešusem, celtou a polní lahví u pasu směrem na Jince. Tam na Plešivci jsou podobné skály, tvořené prvohorními usazeninami. Jedná o křemence ordovického stáří, nalézalo se tu dno mělkého moře, v hornině se dají vystopovat úlomky trilobitů a ramenonožců.

Dobírej a nečum po okolí

Podobné volání se může ozvat na některé ze skal, z nichž se budete kochat krajinou. Odpověď bývá většinou peprnější, lezci si na bonton nepotrpí, nepozornost ve skalách může v nejlepším případě jen bolet.

Skály jsou jako lezecká oblast zmiňovány v roce 1904, v té době byly označovány jako cvičné pro výcvik lezení v horách. Zpočátku se to konaly hromadné akce, prý až o stech účastnících, tedy malá lezecká spartakiáda. Skály v mnoha místech nejsou kompaktní, bloky jsou uvolněné, musí se dávat velký pozor. Kámen je ostrý, při nepozornosti hrozí i přeříznutí lana, ale to by musel lézt opravdu jen ignorant a tahat lano neustále přes hranu.

Čertovská legenda

Proč Čertovy skály? Pověst je trochu delší, ale šlo o záhubu poustevníka Kiliána, který bydlel v klášteře na „Ostrově“ u Davle. Čert po kraji škodil, hlavně otravoval Kiliána, když šel navštívit svého souputníka Ivana do Jána pod Skalou.

Rohatec chlupatá v jeskyni bydlel a poustevník ho odtud chtěl vystrnadit. Kilián lezl za satanem, máchal křížem, kolem něhož pekelník nemohl projít, takže nakonec hlavou prorazil ve skále díru. A tuze ho to bolelo.

Poustevníkovi slíbil pomstu s tím, že ho zabije tolika kameny, kterými musel proletět. Kilián mu odvětil, že pokud se to podaří, než kohout zakokrká, tak se podvolí. Čert samozřejmě skoupil všechny kohouty v okolí, ale nějaká babka svého kokrkáče zatajila, takže zatímco pekelník letěl s náručí kamenolomu, a už už zaměřoval cíl, kykyrykáč se dal do díla. Čertovi šutry vypadly, pár v Černolicích,  a tak se máme odkud dívat, jak po dálnici frčí auta.

Jen si říkám, proč vždycky nad tím mazaným čertem vyhraje nějaká blbost. Takových triků má k dispozici. Ale kam čert nemůže, nastrčí ženskou. A s kohoutem k tomu.  

Výběr článků

Načítám