Hlavní obsah

Soukromí šlechtického rodu Buquoyů představuje nová expozice hradu Rožmberk

Novinky, Ivana Kvasnicová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Hrad pánů erbu růže Rožmberk nabízí pohled nejen do doby posledních Rožmberků, Viléma a Petra Voka, ale představuje také slavný rod Buquoyů z Francie. Nově zpřístupněná expozice o soukromí tohoto šlechtického rodu je otevřena i v zimních měsících.

Foto: Rožmberk
Článek

Nově zpřístupněná expozice hradu Rožmberk ve 2. patře poskytuje pohled do soukromí šlechtického rodu Buquoyů, který byl majitelem hradu od roku 1620 až do konce druhé světové války. Pokoje pro bydlení rodiny nechal upravit Jiří Jan Jindřich Buquoy.

Cenné sbírky soustředěné do hradních interiérů daly už v polovině 19. století vzniknout rodovému muzeu připomínajícímu slávu rodu, jehož původním domovem byla Francie. Prohlídková trasa je temperována a přístupná i v zimních měsících.

Hrad Rožmberk s původním německým názvem Rosenberg byl podle dochovaných pramenů postaven v polovině třináctého století. Za života zakladatele hradu Voka I. z Rožmberka a jeho potomků byl obydlím vladaře a centrem panství.  

Do doby posledních Rožmberků, Viléma a Petra Voka, zavede návštěvníky hlavní prohlídková trasa. Rod Rožmberků vlastnil hrad do roku 1610. Jeho dalšími majiteli byli Jan Zrinský (1600 - 1612), Švamberkové (1612 - 1621) a od roku 1621 Buquoyové.

Karel Bonaventura hrabě Buquoy byl velitelem císařských vojsk na počátku třicetileté války. V Čechách zvítězil nad protestantskými vojsky v několika důležitých bitvách, jednou z nich byla bitva u Záblatí na Prachaticku (10. června 1619) nebo na Bílé hoře (8. listopadu 1620).Té se z důvodu zranění - průstřelu obou stehen - zúčastnil jen jako pozorovatel.

Za jeho služby a finanční půjčku mu císař Ferdinand II. daroval některá protestantská panství, např. Nové Hrady na Českobudějovicku nebo Rožmberk nad Vltavou.

Hrad Rožmberk byl v 19. století rodem Buquoyů přestavěn v duchu romantické gotiky a přeměněn v muzeum, které připomíná slávu tohoto rodu z Francie. Interiéry doplňují cenné sbírky obrazů, zbraní, nábytku, porcelánu a skla. K vyhledávaným zajímavostem náleží Rožmberský pokoj, kde visí obraz Bílé paní, pověstné ochránkyně Rožmberků. Pověst ji spojuje s Perchtou, dcerou Oldřicha z Rožmberka, která se tady zjevuje jako Bílá paní.

V době druhé světové války se novohradští Buquoyové přihlásili k německému občanství a v roce 1945 se na jejich majetek vztahovaly tzv. Benešovy dekrety.

Výběr článků

Načítám