Článek
Skladatel a klavírista Philip Glass se narodil 31. ledna 1937 v Baltimoru ve státě Maryland (USA), vystudoval The University of Chicago and Juilliard School. Začátkem 60. let strávil Glass dva roky intenzivního studia u Nadiy Boulangerové v Paříži, kde si přivydělával přepisem indické hudby Ravi Shankara do západní notace. Po svém návratu do New Yorku tyto východní techniky aplikoval do své vlastní hudby.
V roce 1974 už má Glass na svém kontě několik význačných a inovativních projektů, napsal velkou sbírku soudobé hudby pro svou doprovodnou skupinu Philip Glass Ensemble a pro divadelní společnost Mabou Mines, jejíž byl spoluzakladatelem. Toto období vyvrcholilo v podobě Music in Twelve Parts (Hudba ve dvanácti částech) předcházející opeře Einstein on the Beach, na které spolupracoval s Robertem Wilsonem v roce 1976.
Potom se Glassův repertoár rozšířil od hudby operní, přes taneční, divadelní, komorní, orchestrální až po filmovou. Jeho hudba k filmu Martina Scorseseho Kundun získala nominaci na Oskara a hudba k filmu Truman Show Petera Weira mu vynesla Zlatý Glóbus. Jeho filmová hudba k filmu Stephena Daldryho Hodiny byla oceněna Zlatým Glóbem, Grammy, byla nominována na Oskara a ještě vyhrála v kategorii Filmová hudba cenu BAFTA (British Academy of Film and Television Arts). Vychvalované filmy uvedené v minulém roce Iluzionista a Zápisky o skandálu přinesly Glassovi nominaci na Oscara za nejlepší původní hudbu.
V roce 2004 Glass v premiéře uvedl nové dílo Orion, na kterém pracoval spolu s dalšími šesti zahraničními umělci. Skladba zazněla při zahájení Olympijských her v Athénách v Řecku spolu s jeho dílem Piano Concerto No. 2 (po Lewisovi and Clarkovi) v podání Omaha Symphony Orchestra. Glassovy poslední symfonie Symphony No. 7 a Symphony No. 8 měly premiéru v roce 2005 v podání National Symphony Orchestra v Kennedyho centru ve Washingtonu, DC a v podání Bruckner Orchester Linz v akademii Brooklyn Academy of Music.
V roce 2005 měla také premiéru opera Waiting for the Barbarians vycházející z knihy J. M. Coetzee. Glassova orchestrální pocta indickému duchovnímu vůdci Sri Ramakrishnovi pod názvem The Passion of Ramakrishna byla poprvé uvedena v centru Orange County Performing Arts Center roku 2006.
Glass pokračoval ve své intenzivní práci v letech 2007 – 2008 a na svět přišla velmi očekávaná díla jako muzikál Book of Longing čerpající z knihy pezie Leonarda Cohena, hudba k filmu Woodyho Allena Kasandřin sen a opera o konci Občanské války pod názvem Appomattox, která měla premiéru v San Francisco Opera. Operní domy English National Opera a Metropolitan Opera znovu uvedly Glassovu Satyagraha, jež se objevila v New Yorku v dubnu 2008 a zpátky do Londýna se vrátila v březnu 2010.
Glassova prozatím poslední opera vycházející ze života a díla Johannese Keplera byla poprvé uvedena v září 2009 v Linzi v Rakousku, poté v New Yorku v Brooklyn Academy of Music v listopadu 2009.