Článek
Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů, jehož počátky sahají do 12. století. Za panování Přemysla Otakara II. vznikl rozsáhlý, velkolepý královský hrad, jenž byl výrazně přestavěn Václavem IV. a později velkoryse dobudován Vladislavem Jagellonským.
Vladislavská přestavba z Křivoklátu učinila jednu z nejvelkolepějších panovnických rezidencí střední Evropy své doby. Jeho zdi se ale nikdy nedočkaly pestrého dvorského života, pro nějž byly stavěny, ale sloužil spíše jako bezpečné zátiší tak, jak dokládá pobyt Filipiny Welserové i vězení pro prominentní vězně, biskupa Jednoty bratrské Jana Augustu či anglického alchymistu Edwarda Kelleyho.
Žalářník arcivévody Ferdinanda, aneb Křivoklát za časů paní Filipíny. Pod tímto názvem se návštěvníkům představí nové scénické noční prohlídky, tentokrát z období renesance, kdy na hradě pobývala Filipína Welserová.
„Co se dělo v té době za hradbami hradu Křivoklát, budou mít možnost návštěvníci zjistit zajímavou formou nočního divadelního představení, při kterém nesedí na jednom místě, ale prochází spolu s představiteli historických postav těmi nejzajímavějšími částmi hradu,” informovala Mgr. Magdalena Střesková, koordinátor kulturních akcí hradu Křivoklát, NPÚ.
„Premiéra se uskuteční 21. července, další noční prohlídky na renesanční téma budou ke zhlédnutí: 29. července, 30. července, 4. srpna a 23. srpna,” dodala Magdalena Střesková.
Filipína pocházela z patricijské rodiny augsburgských Welserů, jimž bohatství nabyté obchodem se vzácným pepřem dovolovalo hostit samotného císaře. Právě s jeho synem a tehdejším českým místodržícím Ferdinandem se seznámila při konání augsburgského sněmu. Císařská rodina byla totiž ubytována právě u nich. Už tehdy vzbudila mladíkovu pozornost. Znovu se oba setkali v Březnici. Panství náleželo pánům z Lokšan a paní Kateřina Lokšanská byla dívčinou tetou. Na zámku se scházela urozená společnost a občas sem zajížděl i mladý český místodržící.
Svatba arciknížete Ferdinanda Tyrolského a Filipíny Welserové se konala tajně, jen za přítomnosti kněze a nejdůvěrnějších přátel (v lednu roku 1557). Noční obřad v kapli březnického zámku zpečetil společensky nepřípustný vztah dvou milenců. Žena, kterou Ferdinand vedl k oltáři, byla sice krásná a vzdělaná, ale postrádala urozený původ tak, jak to dvorní zákony vyžadovaly od nevěsty příslušníka vládnoucího rodu.
Útočiště své tajné lásky našli na Křivoklátě u Ferdinandova spojence Ladislava ze Šternberka a jeho ženy Kateřiny, sestřenice Filipíny. Během šesti let porodila Filipína na hradě tři děti. Prvním byl v roce 1560 syn Karel.
Protože se ke svému dítěti nemohla otevřeně přihlásit, musela po porodu nechat dítě odnést z hradu a položit je před branou, aby se ho poté mohla jako nalezence ujmout. Později tady Filipína přivedla na svět ještě dvojčata Marii a Filipa, obě však záhy zemřela. Uznání manželství se Ferdinand a Filipína dočkali v roce 1576, čtyři roky před Filipíninou smrtí.