Článek
Počátky komiksu můžeme sledovat u Josefa Lady v roce 1922, který jako první používá u obrázků dialogové bubliny, charakteristické právě pro komiks. Dalším průkopníkem komiksu u nás byl Ladislav Vlodek a Ondřej Sekora, jejichž dílo bude samozřejmě představeno.
Velký převrat ve 30. letech formuje vznik Rychlých Šípů, které začínají vycházet s železnou pravidelností. Tento slibný vývoj je však násilně přerušený 2. světovou válkou a posléze únorem 1948.
I přesto se na našem území vyskytli autoři, kteří svou tvorbou přesahují dosavadní mýty o komiksu. I přes počáteční odmítání se prosazuje Kája Saudek, který, pokud by mu doba dovolila, zajisté stál na špičce světové tvorby komiksu. Tento zvučný autor se prosazuje zpočátku ve filmu, Kdo chce zabít Jessii? a Čtyři vraždy stačí, drahoušku! jsou dnes již legendami.
60. léta se však nenesou jen ve znaku Káji Saudka. V roce 1969 světlo světa poprvé spatřil legendární Čtyřlístek, který bude představen v originálních kresbách a skicách autora Jaroslava Němečka. Uskupení Polylegran, jež je spojeno s týdeníkem Mladý svět, zde bude reprezentováno humoristou Jiřím Winterem Nepraktou, který spolu s Adolfem Bornem tvořil páteř tohoto spolku.
70. a 80. léta nepřejí jakékoliv komiksové tvorbě, která je „produktem západního kapitalismu”. Na druhé straně podněcuje tvorbu undergroundových autorů, od poloviny 80. let je nejvýznamnějším autorem Vladimír Tučapský.
90. léta měla teoreticky přát tvůrcům tohoto dříve „nepohodlného“ umění, potenciál však nebyl využit. Až silná generace autorů tvořících po roce 2000 je obrovským restartem českého komiksu.
Kolem časopisu Aargh! se shlukuje tzv. Generace nula, která je tvořena skutečně špičkovými umělci s vypravěčským talentem. Tato generace bude na výstavě zastoupena Jiřím Grusem, Jaromírem 99, Adolfem Lachmanem, Lelou Geislerovou, Vladimirem 518, Pavlem Čechem… Radikálnější forma, která se na světlo světa mohla dostat jen po roce 1989, je politická satira, jejíž nejvýznamnějším autorem je Štěpán Mareš, který přijede představit svého Zeleného Raoula.
Přijďte se na něj, na všechny výše uvedené a ještě něco navíc, podívat do břeclavské synagogy. Retrospektivní výstava bude zahájena slavnostní vernisáží 26. března v 17:00 za účasti některých autorů.