Článek
Výstava Památníku moravského písemnictví v areálu rajhradského benediktinského kláštera byla otevřena 29. června. Po celý prázdninový čas mohli návštěvníci obdivovat bohatě zdobené liturgické a modlitební knihy, rukopisné sbírky italského humanistického básníka Francesca Petrarky, přítele Karla IV., nebo texty Jana ze Středy, který zastával funkci císařova kancléře. Slavnostní ráz a atraktivní nabídku přinesou i závěrečné dny.
Ve finále výstavy se organizátoři zaměří na vznik a zánik kodexů. V klášterních skriptoriích měli mniši rozdělené funkce. Někteří zpracovávali kůže na pergamenové listy, jiní byli písaři, další se věnovali malířské výzdobě. Dochovaly se proto neúplné svazky – nedopsané nebo s chybějícími iniciálami.
S takovou knihou se mohou zájemci setkat, stejně jako se svazkem, který přestal sloužit původnímu účelu, jeho listy byly využity k opravě jiných knih. Pergamen byl běžně používán vícekrát, šlo o drahý, ale i velmi odolný materiál.
Ti, kteří si přejí dozvědět se víc o procesu vzniku rukopisu, mohou navštívit ve středu 7. září od 17 hodin přednášku Mgr. Jana Oppeltové, Ph.D., která se koná v rámci cyklu StřeDění. Symbolicky tak zahájí obnovenou prezentaci vzácných originálů.
Ve dnech 10. a 11. září Památník písemnictví na Moravě ve spolupráci s benediktinským opatstvím zpřístupní také nejnovější část klášterních knižních sbírek – Knihovnu prof. Miloše Stehlíka. Znalec barokního umění a nestor moravské památkové péče po dlouhá léta sbíral „krásné knihy“. Prohlédnout si bude možno jedinečnou kolekci knižních obálek Josefa Čapka.
Moderní umění je předmětem odborného i sběratelského zájmu profesora Stehlíka. V loni zrekonstruovaných prostorách kláštera budou tak veřejnosti výjimečně prezentovány i vzácné obrazy. Dny evropského kulturního dědictví letos v Rajhradě nabízejí setkání se starými i moderními uměleckými poklady.
