Článek
Výstava nese název Sentenced to Death (Odsouzeni k smrti). Plastiky jsou věnovány osmi historickým osobnostem, které byly svými současníky odsouzeny k smrti a poté i popraveny.
Politické a společenské téma trestu smrti posouvá Bořek Šípek do obsažnější roviny úvah o prázdném místě, které zůstává po každém člověku. První myšlenka vzniku tohoto souborného díla vznikla před šestnácti lety, tehdy ještě za doby působení v Amsterdamu. Zhruba před rokem a půl se začalo souborné dílo realizovat. Výstavu tvoří vázy pro Sókrata, Anne Boleynovou, Jana Jessenia, čínskou feministku Qiu Jin, tanečnici Mata Hari, Sacca a Vanzettiho a jihoafrického mladíka Solomona Kalushiho Mahlangu.
Sám autor říká: „Je v nich hodně symboliky. V každé té váze jsou různé vrstvy - historická, symbolická a i nějaký odkaz do budoucnosti. Třeba, že Jesenius byl rozčtvrcen, takže jsou tam čtyři části,“ v této souvislosti Bořek Šípek připomenul ono historické: „Tělo rozčtvrtíš, ale ducha ne…“
Na projektu Sentenced to Death se podílel také ilustrátor Petr Sís, český výtvarník působící v zámoří, básník Dušan Všelicha se postaral o doprovodné texty a fotograf Jan Hnízdo, který pořídil unikátní fotografie, dnes již nedostupnou technikou velkoplošného polaroidu. Květiny do těchto unikátních váz naaranžoval florista Pavel Hruška.
Na otázku, proč se ke složitému tématu smrti obecně a konkrétních smrtí vyjadřuje prostřednictvím váz, které jsou zároveň výtvarnými objety i součástí běžných interiérů, Bořek Šípek na vernisáži v Galerii Miro řekl: „Vázy jsou pro mě velmi symbolické objekty. Líbí se mi, jak o vázách jako takových napsal ve svých textech Dušan Všelicha, že v sobě přirozeně nesou příslib či hrozbu naplnění. Tím se velmi podobají lidským osudům. Proto vázy unesou jakékoli závažné téma.“
V místě galerie na každého dýchnou osudy oněch osmi hrdinů, které se vryly do dějin lidstva...
Bořek Šípek má právo být spokojený
Bořek Šípek s floristou Pavlem Hruškou