Půlnoční v Kraslicích naváže na letitou tradici

První půlnoční má své kořeny už v 5. století, kdy vznikal křesťanský kalendář tak, jak ho známe dnes, tedy i se svými svátky - s Vánocemi a Adventem. Původně to byla klasická bohoslužba, která začínala v předvečer velkého svátku. Svého rozkvětu dosáhla ve středověku. 

V dnešní době mívají půlnoční charakter už nejen bohoslužebný, ale především kulturní; půlnoční je neodmyslitelně spojena se zpěvy. Nejznámější Půlnoční mše v našich podmínkách je ta od Jakuba Jana Ryby - Česká mše vánoční neboli Hej, mistře, stručně zvaná též Rybovka.

Je zvláštní, že právě na Štědrý večer si mnoho lidí najde cestu do kostela. Vánoce v nás budí cosi slavnostního, nadějného i tajemného. Člověk se zastavuje ve svém každodenním shonu a vědomě či podvědomě hledá něco duchovního. A právě půlnoční na tyto lidské potřeby odpovídají. Je příznačné, že jedním z nejúspěšnějších hitů loňské popové scény v Čechách byla Neckářova píseň Půlnoční.

V Evangelickém kostele v Kraslicích na Domácím vrchu začne Půlnoční stejně jako v předchozích letech už ve 22 hodin. Uslyšíme řadu písní, jako například Tam v jeslích či Aj, růže rozvila se nebo známou anglickou Happy birthday, Jesus, apod. A samozřejmě vánoční evergreen, který všichni známe - Tichá noc, svatá noc.

Tato píseň vznikla za zajímavých okolností. Když si krátce před Vánocemi v roce 1818 chtěl varhaník Gruber v tyrolském Oberndorfu nedaleko Salcburku přehrát pár vánočních písní, zjistil, že varhany nefungují. Na vině byly myši, které prokousaly měch u varhan. Proto varhaník k jedné starší vánoční básni narychlo složil hudbu pro jiné nástroje než pro varhany. Původně šlo o part pro kytaru a dva sólové hlasy. Píseň Tichá noc se pak postupem let rozšířila do celého světa i do Ameriky. A tak díky tyrolským myším se tato píseň zpívá na Vánoce po celém světě už bezmála dvě stě let.

V katolickém kostele Božího těla v Kraslicích začíná půlnoční na Štědrý den ve 24 hodin, lze tedy dobře stihnout obě kraslické půlnoční. V katolickém kostele uslyšíme klasickou Rybovu Mši vánoční.

Na Půlnoční je zván každý člověk. Na Vánoce se počítá s tím, že do kostela chodí i lidé nevěřící. Neplatí se samozřejmě žádné vstupné. Je třeba se teple obléci, protože kostely nejsou vytápěny. Půlnoční trvá přibližně hodinu.

Podobné půlnoční na Štědrý den připravuje i řada dalších kostelů Karlovarského kraje. Není však žádné centrální místo, kde by se člověk mohl dočíst, kde a v kolik hodin která půlnoční začíná. Nejlepší je zeptat se přímo na příslušné farnosti nebo lidí, kteří do kostela chodí pravidelně.

V okrese Sokolov se letos uskuteční ještě tyto půlnoční, u kterých je důraz položen na zpěvy: v Evangelickém kostele v Sokolově, Bezručova 7, od 23 hodin; a v Evangelickém kostele v Kynšperku, Husova 63, také od 23 hodin.