Článek
Na to jsme se zeptali Skřivánků, tedy jazykové agentury Skřivánek, která slaví úspěchy se svojí výukou na celém světě.
Andrea Vojáčková ze jmenované agentury nám vysvětlila přístup žen následovně: „Ženy se chtějí vzdělávat, aby se cítily jisté a sebevědomé. Nechtějí se stydět hovořit cizím jazykem a vyhýbat se situacím, kde se cizí jazyk používá. Pokud umí cizí jazyk, cítí se prostě lépe a mají pocit, že budou úspěšnější a budou mít v životě víc příležitostí,” s čímž (my ženy) můžeme jen souhlasit.
Podíváme-li se do pravěku, je asi patrné, kde je původ rozdílných schopností. Muži se soustředili na lov potravy, kde dokázali být bez hnutí a hlavně po většinu času potichu, aby kořist nevyplašili. Ženy byly ochránkyně ohně, domova, staraly se o přípravu potravy, pečovaly o děti a víme i dnes, že u těchto činností se mlčet prostě nedá. Ke komunikaci měly zcela jasný a také odlišný důvod než muži a právě toto rozdělení rolí významně ovlivnilo rozvoj jejich mozku.
Řada výzkumů (např. Univerzita v Yale či Univerzita v Sydney) prokázala, že skutečně odlišnosti v komunikaci pramení z trochu jiné stavby a fungování ženského a mužského mozku. Je sice pravda, že ženy mají nepatrně menší mozek než muži - z toho občas pramení narážky na ženy, kdy se muži s mírnou nadsázkou označují za odlišný živočišný druh.
Ženy však mají proporcionálně větší centrum řeči, které je rozloženo v levé mozkové hemisféře a pozor, jedno menší, takové trochu záložní, mají ještě také v pravé hemisféře, a to je důvod, proč při komunikaci zapojují obě mozkové hemisféry. Výsledkem jsou lepší komunikační dovednosti, ale také lepší periferní vidění, schopnost dělat víc věcí najednou či vysvětlují větší vnímavost vůči citům druhých.
O tom všem jsme si povídali s Andreou Vojáčkovou, která svému oboru opravdu rozumí, ale zajímal nás však ještě také názor metodičky výuky jazyků. Při návštěvě u Skřivánků jsme se tedy ještě na závěr dotázali Jany Kadlíkové na zákonitosti a zvláštnosti, které při výuce jazyků platí v obecné rovině. Ta nám ozřejmila to, co si běžně ani neuvědomujeme a je to vlastně jasné.
„Odlišnosti jazyka nás nutí více se zamýšlet i nad svou mateřštinou. Tím se výrazně prohlubuje náš cit pro učení se jazykům, který se odráží v lepších komunikačních dovednostech,“ uvedla Jana Kadlíková.
A víte, kolik slov potřebuje „vypovídat“ průměrná žena a průměrný muž? Na to nám také odpověděla Jana Kadlíková: „V průměru je uvažováno zhruba 20 000 slov u žen a 7000 slov u mužů za den.” Ještě nás upozornila na to, že se názory na počet vyřčených slov mnohdy značně rozcházejí. Přesto můžeme konstatovat, že ženy ke svému životu potřebují prostě více slov, a tak se jich i více učí, a to i v jazycích cizích.