Článek
Na 60 lidí se dostavilo do Městské knihovny Kladno, aby se setkalo s PaedDr. Irenou Veverkovou, historičkou a archivářkou Státního oblastního archivu v Praze a poslechli si jednu ze zajímavých přednášek o významných kladenských stavbách.
Tyto žádané besedy vznikají nejen na popud čtenářů knihy Procházka Kladnem, jíž je Veverková autorkou, ale také jako reakce na poptávku po informacích od kladenských patriotů, pamětníků a občanů, kteří se do města přistěhovali. První vydání titulu Procházka Kladnem si vyžádalo dotisk a v knihovně patří mezi stále půjčované dokumenty. Jedná se o přehled architektonických památek, stavebních stylů a významných budov Kladna, seřazených do 12 kapitol podle polohy ve městě.
Tentokrát jsme se věnovali hlavně Náměstí Svobody, ale protože nezodpovězených otázek bylo mnoho, zabrousili jsme i do přilehlých ulic. Dělnický dům, Lidový dům, Šnajdrova tiskárna a další. Přednáška byla spojena s projekcí, proto se sálem mohly ozývat nostalgické vzdechy starších ročníků nebo nespokojené mručení ostatních nad devastující přestavbou objektu. Naštěstí těch negativních momentů bylo velmi málo.
Za to, že jsou významné kladenské stavby stále živé, patří dík i doktorce Veverkové. Zabývá se nejen regionální historií, ale i osobnostmi Kladenska. Před lety pro město znovuobjevila jednoho z nejvýznamnějších světových architektů Antonína Raymonda, kladenského rodáka považovaného za zakladatele novodobé japonské architektury, kterému bylo v roce 2010 uděleno čestné občanství in memoriam.
V edici Zmizelé Čechy nakladatelství Paseka vydala knihu Kladno, která připomíná zanikající tvář města a upozorňuje na genia loci místa, tvořeného našimi předky. Pravidelně publikuje odborné statě ve Slánském obzoru, je autorkou titulů Cesta bez návratu, Dvořákova kladenská zastavení a dalších.
Posluchači se rozcházeli v dobré náladě, PaedDr. Veverková zodpověděla všechny položené otázky a nabídla pomoc při identifikaci neznámých staveb na fotografiích. Rádi oznamujeme, že další beseda na sebe nenechá dlouho čekat.
