Osm hodin o průmyslové krajině a její historii

Ve Velké geologické posluchárně bylo co poslouchat. Vždyť od úvodních referátů hlavních organizátorů Evy Semotanové, která hovořila o průmyslové krajině v historickém vývoji a o etapách a meznících, a Pavla Chromého, který referoval o konceptu dědictví v historické geografii, až po výsledky prací mladých badatelek Terezy Blažkové, jež  zdokumentovala Vchynicko-tetovský plavební kanál, a Pavlíny Kroupové, která podobně zpracovala trasu Pražsko-lánské koněspřežky, uběhlo osm hodin.  

Mezi tím například Ludvík Kopačka hovořil o průmyslu v dlouhodobém vývoji a změnách společnosti, krajiny a životního prostředí v českých zemích s důrazem na 20. století. Jeho kolega Ivan Bičík si vybral problematiku dědictví industrializace zemědělství v české krajině. Jiří Kupka se ujal tématu vztahu města a průmyslu a vzal to rozvážně od prostorové integrace k segregaci. 

Účastníci konference se také dozvěděli, že Výzkumné centrum průmyslového dědictví vede databázi objektů s 10 800 záznamy objektů, z nichž 1500 je přístupných.

Z dalších příspěvků jsme si ještě mj. oznamenali: Víte, že zatímco nyní představitelé měst, urbanisté, architekti a další odborníci navrhují, co dělat s opuštěnými, často rozbořenými industriálními stavbami ve městech, už si méně uvědomujeme, že za dvacet let se bude podobně řešít, co se bude dělat s opotřebovanými panely po vyřazení slunečních a větrných elektráren  z provozu. 

Je dobře, že se konference za spoluúčasti Katedry sociání geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK a Historického ústavu Akademie věd ČR každoročně pořádá. O konferenci byl velký zájem a v plénu jsme viděli odborníky z výzkumu, pedagogy a studenty z nejrůznějších českých a slovenských vysokých škol, důležité osoby z praxe i uznávané osobnosti, které se tomuto oboru aktivně věnovaly v dřívějších letech.