Článek
Jeho technická dráha začala, když se vyučil kovářem v Mysločovicích. Pak pracoval v Březcích u Přerova, v hutích ve Štěpánově, prodával jízdní kola Slavia, vyráběná v Mladé Boleslavi pány Laurinem a Klementem. Nevydržel ale v konkurenčním boji. Vydal se proto v lednu 1900 hledat práci do Prahy, kde náhodou potkal Václava Klementa. Zrovna ve chvíli, kdy hledal šikovného strojníka pro rozjíždějící se výrobu motocyklů.
Již v roce 1901 byl firmou Laurin & Klement vyslán, jako první tovární jezdec, na tehdy nejtěžší soutěž Paříž - Berlín dlouhou 1196 km. Z deseti závodníků ve třídě dojel Podsedníček do Berlína jako jediný. Protože už byla pozdní noc, kdy už rozhodčí spali, nechal si potvrdit příjezd od strážníka a šel rovněž spát. Komité ovšem tento podpis neuznalo, a tak, paradoxně, jediný závodník, který dojel, byl diskvalifikován.
S využitím zkušeností ze závodu navrhl Podsedníček konstrukční úpravy stroje a již v květnu 1902 přivezli ze závodu do vrchu v Exelbergu u Vídně Klement první a Podsedníček druhou cenu.
Podsedníček rovněž zvítězil v jednom z prvních domácích závodů, pořádaném Cyklistickým klubem v Poděbradech v srpnu 1902. Druhý dojel Josef Procházka, rovněž na stroji L.
Následoval závod Paříž – Vídeň. Nedostávalo se financí, a tak si závodníci i pan továrník převážely stroje do místa startu vlakem – ovšem jako osobní zavazadla – rozmontované. Podle propozic Podsedníček zvítězil, jelikož jako jediný zdolal v sedle horu Arlberg, zatímco ostatní dotlačili nebo se nechali svézt na žebřiňáku. Jenže etapu ředitelství závodu anulovalo, a tak nakonec Podsedníček skončil na čtvrtém místě a Rieger, rovněž od L, třetí.
Tak začaly sportovní aktivity a úspěchy mladoboleslavské továrny. V roce 1903 jich bylo celkem třicet dva. V roce 1905 získala značka L & K titul neoficiálního motocyklového mistra světa, když Václav Vondřich vyhrál v roce 1905 ve Francii závod o Gordon - Bennetův pohár. Po tomto závodu Podsedníček skončil se závoděním, pracoval jako konstruktér, mechanik a trenér.
Již v roce 1904 se snažila firma Johann Puch ze Štýrského Hradce Podsedníčka přetáhnout, ale odmítl. Jenže firma L se začala stále více orientovat na výrobu automobilů, a tak o rok později na novou nabídku kývnul. Václav Klement těžce nesl, že jeho nejlepší člověk odešel k Puchovi.
V té době se stal předsedou správní rady firmy L Erich Thurn-Taxis, syn knížete Alexandra, majitele loučeňského a mcelského panství. Dohodli se a princ Erich nabídl Podsedníčkovi místo osobního řidiče. A tak se Narcis Podsedníček s rodinou přestěhoval na zámek do Mcel a po krátkém čase se opět vrátil do boleslavské firmy jako konstruktér a vedoucí montáže. V továrně zůstal až do důchodu.