Hlavní obsah

Od bran Kolštejna až na vrchol Šeráku

Novinky, Vratislav Konečný

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Dlouhá bílá zeď renesančního zámku v Kolštejně, v roce 1947 přejmenovaného na Brannou, ukrývá skvost vnitřního nádvoří. Přes vyspravený kamenný most vejdete brankou v bráně do zatím rozharaburděného vjezdu.

Foto: Vratislav Konečný

Jiřího chata na Šeráku, vychozí bod na hřebenovku k Pradědu

Článek

Staré fotky u vchodu nabízejí pohled do minulosti nedávné, sloupy renesančních arkád, částečně zazděné lodžie, neobvyklý půdorys stavby, kdy z gotického hradu přešel objekt do renesanční podoby. Noví majitelé usilovně pracují na rekonstrukci zámku, práce je tu na roky, ale pár zrestaurovaných místností dává tušit, že se jednou bude zase na co dívat.

Hrad založili páni z Wüstenhube začátkem 14. století, písemná zmínka je datována rokem 1301. Po zhruba sto letech se majetku ujímají páni ze Zvole, hrad zvaný Goldenstein / Zlatý kámen, střežící okolní zlatonosná naleziště, se mění na nedobytnou pevnost. Obec poté s hradem získali Žerotínové a páni z Vrbna, přestavěli ji na pohodlný zámek. Že si uměli pohodlí užívat, je vidět na nedalekých Velkých Losinách.

Zatím od branenského zámku odjíždí jedna tatra s nepořádkem za druhou, aby se vrátily se stavebním materiálem. Od podzimu by měl být objekt, využívaný po válce jako byty a skladiště, částečně v provozu, majitelé plánují využití jako hotelové a kongresové centrum.

Prostory jsou tu nádherné, záchrana přišla v poslední chvíli, je potřeba vybavit vykradené prostory mobiliářem, částečně podle dobových fotografií. Počítá se s obnovením vyhlídky ze zbytků kruhové hradní věže. Souběžně se začalo s rekonstrukcí fojtství stojícího vedle kostela, výrazné dominanty města.

Jsme v pásmu Hrubého Jeseníku, slovo hrubý mělo význam Velký, ale to už je pro pamětníky.

Přes Ramzovou vedla odedávna obchodní stezka mezi Moravou a Slezskem. Zalesněné místo začali v 18. století osídlovat z moravské strany němečtí osadníci, les jim skýtal dostatečnou obživu. Jméno osadě Ramsau, hodně obvyklé v Tyrolích či Bavorsku, dal všude rostoucí medvědí česnek – rams, – au znamená louka.

Lanovkou za výhledy

Z Ramzové vede čtyřsedačková lanovka na Čerňavu, se stoupáním se objevuje pásmo Smrku a okolní kopce, na Čerňavě se přestupuje na další jízdu vedoucí pod vrchol Šeráku (1351 m. n. m.). Odtud je již výhled daleko působivější.

Otvírá se pohled na kotlinu s městem Jeseníkem, v dáli se otvírá polská nížina směrem k Nyse. Po několika stech metrech se v závětří hřebene vynořuje Jiřího chata. Pojmenována po Jiřím Koppovi, vratislavském biskupovi, který věnoval na výstavbu pozemek. Z její terasy se výhledový oblouk otevírá zcela, odtud vede hřebenovka na Keprník a přes Červenohorské sedlo Pradědu, jehož vysílač vykukuje v dáli. Nad Jeseníkem vidíte v lesích ponořené lázně Jeseník.  Na protějším hřebenu stojí rozhledna na Zlatém chlumu a lesy táhnoucí se přes Rejvíz až ke Zlatým Horám.

Chata na Šeráku má výbornou, a ne drahou kuchyni, v restauraci najdete i dětský koutek. Psi sem nesmějí! Pokud se nechcete vrátit lanovkou, zkuste to stezkou přes Obří skály do údolí. Není namáhavá, cesta vede o modré, posléze se dá po zelené sejít k Ramzové.   

Reklama

Výběr článků

Načítám