Článek
Svými svahy porostlými bukovými lesy a smrkovou monokulturou prostoupené jedlemi a modříny je důstojným sousedem protilehlých Moravskoslezských Beskyd. Není vzácností zahlédnout mezi stromy srnčí, jak vás zvědavě pozoruje a pak rychlými skoky mizí v zeleni, nebo na modrém nebi vidět kroužit dravce číhající na svou kořist.
V NPR Čantorija, nacházející se východně od vrcholu Velké Čantoryje, pak můžete poznat původní vegetaci Beskyd.
Hřeben Čantoryje s vrcholy Malá Čantoryje, Ostrým a samotnou Velkou Čantoryji tvoří rozvodí mezi řekami Odrou a Vislou a je zároveň místem, kde prochází další předěl - státní hranice mezi Polskem a Českou republikou. Dnes již administrativní záležitost nebrání turistům obou zemí k výletům po obou stranách hranice.
Právě poloha na hranici způsobuje, že vrchol Velké Čantoryje je hojně navštěvován jak z polské, tak z české strany. Polští turisté navíc mohou využít sedačkové lanovky vedoucí k vrcholu. A ani pěší cesta z polského města Ustroň není časově náročná, představuje zhruba hodinovou túru.
Z české strany bývá nejčastějším východiskem podhorská obec Nýdek, první písemná zmínka o této obci pochází z roku 1456. Červená turistická značka KČT vás zavede po zhruba 5 km výšlapu z parkoviště až k rozhledně na vrcholu. Není to však jediná cesta, jedna z dalších zajímavých turistických tras vede z Třince a svou velkou částí kopíruje právě státní hranici.
Velkým lákadlem pro turisty je rozhledna na Velké Čantoryji nabízející nádherné rozhledy na krajinu Beskyd od roku 2002, kdy bylo možné poprvé vystoupit na její vyhlídkovou plošinu ve výši 29 m. Za jasného počasí můžete spatřit nejen polská města Ustroň a Wisla na úpatí Slezských Beskyd, ale otevře se před vámi úžasné panoráma beskydských vrcholů rozprostřených na rozhraní tří států.
Pro ty, kdo mají rádi tajemství a mýty historie a zároveň chtějí poznat místní kraj a jeho zvyklosti, je určena naučná stezka se slibným názvem Rytířská stezka. Začíná v Nýdku a v sedmi zastaveních vás na desetikilometrové pouti provede masívem Velké Čantoryje.
Poznáte historii spojenou s postavou Jiřího Třanovského - evangelického kněze, barokního básníka, spisovatele a současníka J. A. Komenského, dovíte se o dalším rytířském vojsku skrytém v jeskyni hory a budete moci posoudit pozvánku na místní specialitu kurloky. Poslední, sedmé, zastavení je pak věnováno místním obyvatelům, Gorolům, jejichž život je nerozlučně spjat s místními horami.
