Článek
Svátek se nachází mezi podzimem a zimou, úrodou a nedostatkem, životem a smrtí. Tak nějak vnímali toto období stvořitelé tradice. Keltové věřili, že v tomto období se duše zemřelých vrací do svých domovů. Zlé duchy pak odháněli různými symboly včetně dýní ve tvaru strašidelného obličeje osvíceného svíčkou.
Nejbouřlivěji prožívají Halloween Američané bez rozdílu věku a pohlaví. Na svátek se připravují několik dnů předem, patřičně vyzdobí svůj dům a vyžívají se v přípravě kostýmů duchů, koster, čarodějnic a ďáblů. Děje se tak v rozsahu, kdy nakonec straší jeden druhého.
V New Yorku na Halloween se rozmohly průvody. Mysteriózním místem pro sraz masek je nejstarší část Manhattanu Greenwich Village s bohémskou historií, starými domy s požárními žebříky a avantgardní kulturou.
A jaký by to byl svátek bez dárků! Děti v převleku koledují, chodí od domu k domu, ty malé se svými rodiči, a strohým sdělením Trick or treat (Koledu, nebo vám něco provedu) vymáhají dárky. Mládež zamíří spíše do hospod nebo na soukromé večírky pochlubit se kreativitou svých kostýmů.
Na teplém jihu na Floridě je Halloween v režii cestovních kanceláří. Lákají turisty např. na rekreační maratón v kostýmech s oceněním v kategorii nejlepší hrdina, nejhorší padouch, nejkrásnější celebrita, nejhezčí pár psů a podobně. A turisté za tímto povyražením přilétají až z Evropy.
Vzpomínám si na vyprávění mého dědy, který na podzim po sklizni okopanin vydlabal vnitřek té největší řepy, zapálili v ní svíčku a umístil na temné místo. Prý tím strašil kolemjdoucí. Kde se u nás vzala tato tradice? Že by naši předkové byli přece jen Keltové? Nebo alespoň mého dědy?
