Článek
Příběh nevidomého Jiřího Skály je jedním ze čtyř osudů fyzicky postižených lidí, které přibližuje výstava Jak se žije s handicapem ve Vlastivědném muzeu v Šumperku.
„O zrak jsem přišel v důsledku degenerativního onemocnění sítnice. Ve druhé třídě lékař při prohlídce zjistil, že hůř vidím. Projevila se šeroslepost, přestával jsem vidět za tmy. Spolužáci i učitelé mi ochotně pomáhali, hrál jsem fotbal za Sokol Vikýřovice, reprezentoval jsem v běhu III. základní školu v Šumperku. Na střední jsem se ale musel kvůli stále se zhoršujícímu zraku sportu vzdát,“ vzpomíná po letech.
Hořké začátky: nevidomý a nezaměstnaný
Ve dvaceti letech už neviděl vůbec. Byl absolventem průmyslovky, ale práci hledal marně. Tři roky o něj nikde neprojevili zájem, Jirka se však nevzdával. S podobně postiženými lidmi se setkával na akcích pořádaných šumperskou pobočkou Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých, jejíž pracovníci mu pomáhali také s hledáním místa.
Nakonec se stal poradenským pracovníkem v informačním středisku pro seniory a zdravotně postižené. Při zaměstnání ještě zvládl vystudovat vysokou školu. Dnes už 14. rokem působí v obecně prospěšné společnosti Pontis Šumperk, kde zastává post vedoucího pečovatelské služby. Dokázal, že s pomocí potřebného vybavení a s podporou kolegů může i nevidomý pracovat jako člověk bez handicapu.
Náhradní čtyřnohé oči
Jiří Skála nejen umí pomáhat druhým, ale také jejich pomoc s pokorou a vděčně přijímat. Díky této vlastnosti dal na radu předsedkyně šumperské organizace nevidomých Hedviky Raškové a pořídil si vodicího psa.
„Fenka labradorského retrievera Rosie mi byla deset let věrným průvodcem. Nyní mám již druhého psa, je to labrador Cejl,“ objasnil Jiří.
Úspěšná sportovní kariéra
V roce 2000 se začal aktivně věnovat hře showdown, což je obdoba stolního tenisu pro nevidomé. Několikrát se kvalifikoval na mistrovství republiky a v roce 2006 se spoluhráčem Janem Řežuchou obsadili první místo ve čtyřhře. Ještě úspěšnější byl Jiří o rok později, kdy skončil v hodnocení sezony celorepublikově třetí.
„Dnes se již showdownu tak intenzivně nevěnuji. Jsem plně vytížen v zaměstnání a většinu volného času trávím s manželkou a s dětmi, jsou pro mě velkou oporou,“ líčí Jiří Skála.
Pokud mu přece jen vybude volná chvilka, jezdí na tandemu, zajímá se o počítače a elektroniku. Už od dětství, kdy se zamiloval do aut a motorek, je fanouškem Formule 1.
Speciální brýle simulují handicap
Kdo by se chtěl přesvědčit, jak těžké nástrahy musí tento úspěšný muž denně překonávat, může navštívit výstavu Jak se žije s handicapem. S pomocí speciálních brýlí zjistí, co vidí lidé s různými druhy poškození zraku. Může si oči i zcela zakrýt a vyzkoušet chůzi s bílou holí.
Výstava přibližuje také život neslyšících, vozíčkářů a dalších handicapovaných. V šumperském muzeu je otevřená až do 25. května.