Hlavní obsah

Na prahu dospělosti přišel o zrak, přesto si dokázal vybudovat kariéru a stát se úspěšným sportovcem

21. 5. 2014, 17:30
Novinky, Vladimíra Krejčí

V době, kdy mladí lidé vstupují do života a poznávají svět, Jiří Skála zakoušel těžké chvíle. Přišel o zrak, byl bez práce, před sebou měl neradostnou perspektivu života invalidy. Přesto se nevzdal a po 15 letech může hrdě prohlásit, že si dokázal vybudovat kariéru i stát se úspěšným sportovcem.

Foto: Vlastivědné muzeum Šumperk

Nevidomý Jiří Skála se svým čtyřnohým průvodcem labradorem Cejlem.

Článek

Příběh nevidomého Jiřího Skály je jedním ze čtyř osudů fyzicky postižených lidí, které přibližuje výstava Jak se žije s handicapem ve Vlastivědném muzeu v Šumperku.  

„O zrak jsem přišel v důsledku degenerativního onemocnění sítnice. Ve druhé třídě lékař při prohlídce zjistil, že hůř vidím. Projevila se šeroslepost, přestával jsem vidět za tmy. Spolužáci i učitelé mi ochotně pomáhali, hrál jsem fotbal za Sokol Vikýřovice, reprezentoval jsem v běhu III. základní školu v Šumperku. Na střední jsem se ale musel kvůli stále se zhoršujícímu zraku sportu vzdát,“ vzpomíná po letech.  

Hořké začátky: nevidomý a nezaměstnaný  

Ve dvaceti letech už neviděl vůbec. Byl absolventem průmyslovky, ale práci hledal marně. Tři roky o něj nikde neprojevili zájem, Jirka se však nevzdával. S podobně postiženými lidmi se setkával na akcích pořádaných šumperskou pobočkou Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých, jejíž pracovníci mu pomáhali také s hledáním místa.  

Nakonec se stal poradenským pracovníkem v informačním středisku pro seniory a zdravotně postižené. Při zaměstnání ještě zvládl vystudovat vysokou školu. Dnes už 14. rokem působí v obecně prospěšné společnosti Pontis Šumperk, kde zastává post vedoucího pečovatelské služby. Dokázal, že s pomocí potřebného vybavení a s podporou kolegů může i nevidomý pracovat jako člověk bez handicapu.  

Náhradní čtyřnohé oči  

Jiří Skála nejen umí pomáhat druhým, ale také jejich pomoc s pokorou a vděčně přijímat. Díky této vlastnosti dal na radu předsedkyně šumperské organizace nevidomých Hedviky Raškové a pořídil si vodicího psa.  

„Fenka labradorského retrievera Rosie mi byla deset let věrným průvodcem. Nyní mám již druhého psa, je to labrador Cejl,“ objasnil Jiří.  

Úspěšná sportovní kariéra  

V roce 2000 se začal aktivně věnovat hře showdown, což je obdoba stolního tenisu pro nevidomé. Několikrát se kvalifikoval na mistrovství republiky a v roce 2006 se spoluhráčem Janem Řežuchou obsadili první místo ve čtyřhře. Ještě úspěšnější byl Jiří o rok později, kdy skončil v hodnocení sezony celorepublikově třetí.  

„Dnes se již showdownu tak intenzivně nevěnuji. Jsem plně vytížen v zaměstnání a většinu volného času trávím s manželkou a s dětmi, jsou pro mě velkou oporou,“ líčí Jiří Skála.  

Pokud mu přece jen vybude volná chvilka, jezdí na tandemu, zajímá se o počítače a elektroniku. Už od dětství, kdy se zamiloval do aut a motorek, je fanouškem Formule 1.  

Speciální brýle simulují handicap  

Kdo by se chtěl přesvědčit, jak těžké nástrahy musí tento úspěšný muž denně překonávat, může navštívit výstavu Jak se žije s handicapem. S pomocí speciálních brýlí zjistí, co vidí lidé s různými druhy poškození zraku. Může si oči i zcela zakrýt a vyzkoušet chůzi s bílou holí.  

Výstava přibližuje také život neslyšících, vozíčkářů a dalších handicapovaných. V šumperském muzeu je otevřená až do 25. května.

Reklama

Výběr článků