Článek
Před nálety do podzemí
V roce 1943 se situace pro Němce začala vyvíjet nepříznivě, vyklidili Afriku, na Východě dostávali tvrdě na frak od Rusů, Spojenci je drtili ze vzduchu. Právě spojenecké nálety přinutily nacisty k přestěhovávání průmyslových závodů a vojenských objektů do podzemí.
Dělo se tak v mnoha evropských státech, známé jsou továrny v Německu, Rakousku nebo v Polsku. Také na našem území byly vybudovány podzemní prostory, povětšinou se na práci využívali vězní koncentračních táborů.
Největší prostory byly Richard u Litoměřic, Rabštejn u Benešova nad Ploučnicí, jeskyně v Moravském krasu Výpustek a Býčí skála. I na Šumavě se nacházely podobné prostory, najdeme je však i v Praze a Českém krasu na Amerikách a v lomu Alkazar u Hostimi.
Štoly v Divoké Šárce
Na okraji Prahy v Divoké Šárce vzniklo v podzemí několik štol, které měly sloužit jako týlové zabezpečení pro polní letiště, zamýšlené v místě, kde jsou nyní chatrče bezdomovců.
Vchodový otvor je asi kilometr od fastfoodového zařízení u otočky tramvají v Divoké Šárce. Jsou tu v pískovci vyraženy dva dlouhé tunely, vchod ústil na letištní ploše, rovnoběžky jsou proťaty čtyřmi příčnými chodbami.
V jedné z chodeb je sedm metrů hluboká studna, tunely mají účkový profil, jsou prázdné, jen na stěnách najdete občas nějaké čmáranice, podzemí bylo dlouho přístupno. U vchodu stojí silný betonový uzávěr, měl chránit proti tlakovým vlnám. Šířka chodeb je asi 2,5 metru. Výška 2,2 až 2,7 metru, v některých místech jsou chodby vybetonovány. Byly zřejmě raženy ručně nebo sbíječkami, trhaviny v pískovci použity nebyly. Délka chodeb je 400 metrů.
Podzemí za války nebylo dobudováno, po válce ho využívala i československá armáda jako skladiště. Jeskyně je hnízdištěm netopýrů, vchod směrem k letišti byl zavalen záměrně, aby sem nikdo nepovolaný nelezl.
Další podzemní prostory využívali Němci v Branické skále nebo v Prokopském údolí. Zde je stále utajované podzemí, které převzala naše armáda po Němcích, ti tu měli objekt s krycím jménem Eulalie, někdy také Kali I. ČKD tu vyráběla části motorů stíhačů tanků Hetzer.
Šárecké podzemí, stejně jako jiné pražské podzemní prostory, se otevřely v rámci akce Na den pod zem s názvem Rozsviťme podzemí Prahy, uskutečněné o posledním víkendu.
Další prostory
Dalšími otevřenými objekty byly Krypta v kostele svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici – Národní památník hrdinů heydrichiády.
Návštěvníkům se krátkodobě otevřelo i podzemí Národního a Stavovského divadla. Kostel Panny Marie Vítězné/Pražské Jezulátko a jeho katakomby, Branická skála. Bunkr Parukářka, Kmenová stoka ve Stromovce. Podzemí Vyšehradu a Muzeum studené války v hotelu Jalta. K tomu se uskutečnila řada přednášek, informace poskytoval Infopoint ve Františkánské zahradě.
Vše bylo zdarma, na registraci, ale byly i rezervy, takže se dostalo i na příchozí na poslední chvíli.
