Hlavní obsah

Model soba ve skutečné velikosti láká na výstavu lišejníků a mechorostů

28. 2. 2014, 14:35
Novinky, Vladimíra Krejčí

Tajemný svět lišejníků a mechorostů představuje nová výstava Vlastivědného muzea v Šumperku. Zaměřuje se především na život těchto nenápadných organismů v oblasti Hrubého Jeseníku, ale věnuje se i arktickým lišejníkům. Výstavu doplní odborné přednášky a výlet do přírody.

Foto: Štěpán Koval

Kadeřavec Bruchův (Ulota Bruchii).

Článek

Živé mechorosty a lišejníky, herbáře, zvětšené fotografie i keramické modely jsou v Hollarově galerii k vidění až do 20. dubna. Výstavu oživuje model soba v životní velikosti, který do Šumperka přivezl spoluautor výstavy Josef Halda, botanik muzea v Rychnově nad Kněžnou.  

„Sobi se živí lišejníky, sami se pak stávají potravou Eskymáků. Nebýt lišejníků, nežili by v určitých oblastech ani sobi ani lidé,“ objasnil Halda vztah zajímavého exponátu k tématu výstavy.

Zvíře s charakteristickým parožím je dílem jeho vlastních rukou, při tvorbě mu pomáhali ti nejbližší. „Do výroby jsem zapojil nejen rodinu, ale i souseda. Nejdřív bylo třeba vytvořit kostru a vyplnit ji, maminka pak sobovi ušila povlak,“ vysvětlil nadšený přírodovědec na vernisáži výstavy.  

O tom, že je nejen odborně zdatný, ale i zručný, vypovídají také jeho dokonale propracované modely lišejníků a mechorostů v nadživotní velikosti. Návštěvníci výstavy se díky nim mohou pokochat krásou tvarů a barev, které by v přírodě vzhledem k nevelkému vzrůstu originálů nejspíš ani nezaznamenali.

V Hollarově galerii je k vidění 24 keramických modelů a 34 makrofotografií lišejníků Josefa Haldy. Autorem 51 makrofotografií mechorostů je Štěpán Koval ze Sobotína. Některé druhy lišejníků a mechorostů mohou návštěvníci vidět také v jejich skutečné velikosti na herbářových položkách a vzorcích, jež mohou návštěvníci výstavy zkoumat dle vlastního zájmu.  

V přírodě Hrubého Jeseníku se daří unikátům  

„Výstava se věnuje především lišejníkům a mechorostům Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Představuje běžné organismy, ale i ty vzácné. Přibližuje 65 druhů lišejníků a stejný počet mechorostů. V přírodě Hrubého Jeseníku lze nalézt i druhy, které jinde v Česku nerostou. Největší unikáty objevujeme ve Velké i Malé kotlině, na Petrových kamenech, Tabulových skálách, Červené hoře i na Vozkovi,“ vysvětlila Magda Zmrhalová, spoluautorka výstavy, botanička šumperského muzea.  

Jedna z fotografií zachycuje dokonce i vzácnou provazovku nejdelší, která z naší přírody vymizela v padesátých letech. Stélky tohoto lišejníku dosahovaly až několika metrů délky, vytvářely efektní závoje visící ze stromů v horských smrčinách. „Lišejníky jsou citlivé na prudké změny životního prostředí,“ objasňuje Halda, proč se s některými z nich v přírodě už nepotkáváme.  

Tisícileté organismy  

Návštěvníci výstavy se dozvědí i o nejrůznějších přírodních zajímavostech, např. o dlouhověkosti lišejníků. „Existují efemérní lišejníky, jejichž životní cyklus se uzavře během jednoho roku. Většina druhů se dožívá 30 až 50 let, ale známe i lišejníky, jejichž stáří překročilo tisícovku,“ uvedl Halda.  

Výstava ukazuje, že nenápadné organismy mají pro lidstvo překvapivě velký význam. Lišejníky se využívají jako léčivo, barvivo, potravina i k výrobě parfémů, mechorosty také jako hnojivo a palivo. Z lišejníků rodu Rocella se extrahuje barvivo lakmus, které slouží ke zjišťování kyselosti nebo zásaditosti prostředí.

Reklama

Související témata:

Výběr článků