Hlavní obsah

Místo setkání pěti armád u Vítějovic připomínají dva pomníky

Novinky, Petr Hejna

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Na silnici mezi Prachaticemi a Netolicemi neuniknou oku gigantické betonové kvádry, vztyčené kolem sochy ženy. Tento kolos nahradil původní pomníček, nenápadně později režimem odstraněný. Dnes je alespoň pamětní deska opět v blízkosti místa, kde byla po válce prvně osazena, původní kámen však chybí.

Foto: Petr Hejna

účelná a estetická prostota obnoveného pomníčku

Článek

Vítějovická křižovatka se do událostí konce 2. světové války zapsala tím, že zde 9. května byly příslušníky armády USA zastaveny nepřátelské jednotky v počtu zhruba tisíce vojáků, pro které zde byl okamžitě zřízen zajatecký tábor. Trvalo další čtyři dny, než tábor převzaly do správy právě dorazivší Rudá armáda. Znovuzrozená naše armáda pak tábor střežila.

Vzhledem k chronologii příchodu vojsk poválečný pomník obsahoval text, deklarující skutečnost, že americká armáda zde byla jako první: Vítězná americká armáda zde zastavila dne 9. května v 5 hodin odpoledne L.P. 1945 prchající armádu německou a maďarskou. Českoslovenští vojáci zde hlídali internované novověké barbary do 13. května L.P. 1945 v kterýž to den večer převzala celý tábor vítězná Rudá armáda. Zde si podali ruce hrdinové ruští a američtí.

Jak paradoxní, význam Rudé armády na ukončení války přitom nikdo po právu nezpochybňuje, jen to přispění západních spojenců bylo minimálně zlehčováno, nejlépe pak pro budoucí generace zcela vymazáno z učebnic. Aby toho nebylo málo, režim nepřál ani každoročním vzpomínkovým pietním akcím, kterých se účastnili i pracovníci ambasády USA a veteráni. Našinci byli dozorováni StB, kontrolováni a evidováni. Hledal se způsob, jak tiše tuto připomínku jím zkreslovaných dějin odstranit.

25. 4. 1985 byl protější straně silnice položen základní kámen betonového monstra, slavnostně odhaleného v květnu 1987. Při odhalení Pomníku míru již velvyslanectví USA své zástupce nevyslalo, původní pomníček skončil během budování nové silnice (1986-1987) zalitý do mostu, pamětní deska byla uložena v depozitáři prachatického muzea. Nová silnice byla, jistě jen čirou náhodou, vedena právě přes poválečný pomník, který tak musel být zlikvidován. 

O co menší respekt nový památník, hyzdící krajinu, mezi lidmi získal, o to rychleji se šířil neoficiální název sochy Stopařka. Pozvolna chátrající betonové monstrum stále čeká na svůj poločas rozpadu, od května roku 1990 byl naproti osazen nový kámen s původní pamětní deskou, kam již opět chodí uctívat události konce války i zástupci ambasády USA.

Na náletů zbaveném vrchu nad Vítějovicemi dávné časy připomíná zřícenina hradu Osule

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám