Hlavní obsah

Míla Myslíková byla herečka typu krev a mlíko, která se osvědčila nejen v maminkovských rolích

Novinky, Robert Rohál

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Jedenaosmdesáté narozeniny by v těchto dnech oslavila Míla Myslíková. Proslavila se pěknou řádkou filmových rolí, nejvíce asi postavou maminky hlavního hrdiny v komediální sérii režiséra Dušana Kleina, kterou odstartoval první titul Jak svět přichází o básníky.

Foto: archiv autora

Míla Myslíková v komedii Holky z porcelánu, vlevo Eva Čeřovská, vpravo Dagmar Veškrnová-Havlová.

Článek

Bohumila Myslíková, která své křestní jméno později zkrátila na Mílu, pocházela z Třebíče. Tam se 14. února 1933 narodila. Už jako mladou dívku ji to táhlo k divadlu.

Pravda je, že na brněnskou JAMU se dostala na první pokus. Školu absolvovala v roce 1955, rok hrála v brněnských divadlech (Divadlo bratří Mrštíků, Státní divadlo), ale pak už vedly její kroky do Prahy. Tam se stala členkou hereckého souboru Československého filmu, později Filmového studia Barrandov. Do stálého divadelního angažmá se vrátila v roce 1964, kdy nastoupila do Divadla Jaroslava Průchy v Kladně. Působila tam až do roku 1977, poté byla herečkou na volné noze.

Zatímco svou první filmovou roli točila ještě jako studentka herectví v komedii Nejlepší člověk (1954), první výraznou postavou byla až její Kateřina Důrová v Menzlově filmové adaptaci Vančurova Rozmarného léta (1967). Stejný režisér ji pak obsadil i do svého dalšího snímku Skřivánci na niti (1969), kde hrála jednu z vězeňkyň. To už ale byla doba, kdy šla korpulentní blondýnka, která měla šmrnc a které navíc nebyla cizí ani komediální parketa, z filmu do filmu. Nešlo sice o role stěžejní, ale v jejím temperamentním podání prostě nezapadly.

Stala se ideální a vyhledávanou představitelkou energických manželek a maminek, které postupně v různých variacích předvedla ať už ve filmech Metráček (1971), Holky z porcelánu (1974), Údolí krásných žab (1975), Marečku, podejte mi pero! (1976), Parta hic (1976), Já to tedy beru, šéfe...! (1977), Vesničko má středisková (1985) anebo v komediální sérii režiséra Dušana Kleina, kterou odstartoval první titul Jak svět přichází o básníky (1982).

Zajímavou hereckou kreaci, i když nebyla z rodu těch vyloženě maminkovských, přitom předvedla v pohádkově laděné komedii Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974), kde si za účasti plejády nejlepších českých komiků zahrála zlostnou a v závěru filmu pak pořádně "nakynutou" vodnickou madam.

Na televizní obrazovce jsme ji mohli vidět v celé řadě komedií i pohádek stejně jako v seriálech jako Byl jednou jeden dům (1974), Tajemství proutěného košíku (1977), Arabela (1979), Doktor z vejminku (1982), Sanitka (1984), Bambinot (1984) nebo My holky z městečka (1986).

V posledních letech svého života už ale nechtěla filmovat (svůj poslední film - Konec básníků v Čechách - natočila v roce 1993) a věnovala se raději cestování po Finsku a psaní knih, a to jak pro dospělé (Finský maraton, V zemi Kalevově), tak pro dětské čtenáře (Lásko, bože lásko, Ta naše písnička česká).

V civilním životě byla jen jednou krátce vdaná, a to za herce Štěpána Zemánka. Se svým posledním partnerem, kterého poznala dva roky před smrtí a s nímž si velice rozuměla, měla hodně plánů, avšak místo toho přišla mrtvice a po ní druhá, kterou herečka už nepřežila. 

Herečka s magickým monogramem MM, která byla podle kolegů "líbezná, skvělá a báječná ženská", zemřela 11. února 2005, tři dny před svými 72. narozeninami.

Reklama

Výběr článků

Načítám