Článek
Po ztrátě většiny území Slezska v první slezské válce v roce 1742 se Olomouc stala pohraničním městem. V nově vzniklých vojensko-strategických podmínkách vzrostla důležitost města při obraně hranic Rakouského císařství. Zbourala se proto předměstí mimo Hejčína, Černovíru a Klášterního Hradiska a na jejich místech vznikla podle návrhu francouzského inženýra Bechade de Rachepina nové vojenské stavby - bastiony či raveliny. Měly za úkol zastavit postup nepřátel přicházejících z území Pruska.
Vznik Korunní pevnůstky spadá právě do tohoto období. Je postavena na území bývalé vesnice Závodí. Počátek výstavby se datuje k roku 1754, korunní hradba vznikla v následujících dvou letech a vytvořil ji pětiboký bastion a dva půlbastiony.
V roce 1757 byla v pevnůstce postavena barokní prachárna. V ní se návštěvníci mohli seznámit s historií olomoucké pevnosti a provozem této barokní technické památky. Účelovost i podmínky, za jakých se provozovala, jsou velmi zajímavou exkurzí do vojenského života rakouského císařství doby Marie Terezie.
I po rozpadu rakouské monarchie sloužila pevnůstka k vojenským účelům a částečně se využívala jako sušárna prádla. Po roce 1945 se stavba pro veřejnost uzavřela. V roce 1967 se část pozemku, který patřil k pevnůstce, proměnil na rozárium a botanickou zahradu. Na konci 20. století se majitelem stavby stalo město Olomouc. To ji v roce 2008 za symbolickou cenu prodalo občanskému sdružení Muzeum Olomoucké pevnosti, o.s.
Korunní pevnůstce v tomto roce začala procházet rozsáhlou rekonstrukcí. V současné době je místem, kde lze načerpat informace z vojenské historie, ale současně se i pobavit, pořádají se zde například koncerty.
