Kolem brdských studánek na Rochotu a Stožec

Kolem hřbitova pokračujeme loukou podél lesa až na okraj vesnice pod brdskými Hřebeny. Zde jsou nádherné výhledy do krajiny na Liteň, okolí Řevnic a Zadní Třebaně, dohlédnout se dá až k Hostomicím. V místní hospodě U zrzavého paviána je možnost občerstvení.  

Pokračujeme lesem k Rochotě. A to kolem halounské studánky z roku 1906. Od Haloun stoupáme do kopce lesem až do pěti set metrů nad mořem s bývalou hájovnou Rochota.

Rochota bývala hájovnou místního polesí, dnes je zde nový penzion s restaurací. Nyní již máme za sebou devět kilometrů a před námi je dalších sedm na Stožec. Jdeme po mírně zvlněné trase zčásti po asfaltové cestě a zčásti po lesní zpevněné cestě. Stoupáme dál po zelené turistické značce k rozcestí Na soudném.

Na tomto místě je turistické odpočivadlo se stříškou. Jelikož v den výletu se honila mračna nad Brdy a bouřka o sobě dávala vědět, velice rádi jsme se zde schovali před deštěm - a pak pokračovali již po červené značce na Stožec.

Blížíme se k zajímavým místům, tím prvním je Třebízského dub, vzrostlý památný strom uprostřed lesů s informačními tabulemi o místním okolí s mapou. Klesáme od dubu trochu dolů a vpravo začínáme mít bývalou raketovou základnu. Turistická trasa tuto základnu obchází ve vzdálenosti zhruba sto metrů. Z cesty ji ale nevidíme, je totiž schovaná ve svahu nad námi v hustém porostu.

Po chvilce se nám při cestě objeví studánka Bílý kámen, kde je možné se osvěžit, a také informační tabulka o již neexistující hájovně, která za záhadných okolností vyhořela po konci druhé světové války.

Jdeme dál - cestou vidíme ještě jednu studánku a brzy už jsme na Stožci. Vrchol tohoto kopce je přímo nad naší cestou v kamenném poli. Samotné místo odpočinku a rozcestník je o kousek dále. Bouřka nás dohnala a tak jsme si sedli u turistického odpočívadla a čekali, až se počasí umoudří.

V těchto místech jsme se ocitli v Přírodní rezervaci Hradec. Nyní máme za sebou téměř osmnáct kilometrů a před sebou jen klesání do cíle. Máme dvě možnosti o stejné vzdálenosti. Buď se lze vydat jako my do Všeradic na vlakovou zastávku s možností občerstvení ve třech zdejších restauracích, nebo jít na Dobříš. Obě trasy jsou zhruba pětikilometrové.

Shrnutí: délka výletu 22 kilometrů, trasa středně obtížná s dostatečným množství míst na občerstvení. Velmi dobře značená a vhodná i pro rodiny s dětmi a zdatné seniory. Jsou možné i kratší varianty. Doba výletu celkem 4 hodiny (nepočítám dobu čekání na lepší počasí).  

Další fotografie a videa z výletu